Dezinformační weby přichází o peníze. Inzerci u nich stopla první velká banka

Mají neznámé vlastníky i neprůhledné financování a nepravdivými informacemi často přiživují strach ve společnosti. Od dezinformačních webů se začínají odvracet inzerenti. Téma takzvaných fake news před nedávnem zmapoval i datový tým Českého rozhlasu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Reklama České spořitelny na dezinformačním webu.

Reklama České spořitelny na dezinformačním webu. | Foto: Think-tank Evropské hodnoty

Jednou z prvních firem, která se od lživých či konspiračních webů distancuje, je Česká spořitelna. Největší česká banka se z těchto serverů rozhodla stáhnout online reklamu.

"Je pro nás nepřijatelné podporovat zdroje nepodložených a někdy dokonce záměrně lživých informací," uvedla mluvčí banky Kristýna Havligerová. "Tím však nikomu neupíráme právo získávat informace ze zdrojů, které uzná za vhodné," doplnila ještě.

Jedná se tak o druhou společnost, která se cíleně snaží dezinformačním webům vyhýbat. Už v květnu podobný krok oznámila česká jazyková škola James Cook Languages.

Stop dezinformacím

Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformace

Číst článek

Podobná situace nastala nedávno na Slovensku. Na základě projektu Konspiratori.sk stáhlo reklamu z dezinformačních webů více než 1400 společností. V řeči čísel to znamená více než deset tisíc online reklamních kampaní.

U východních sousedů se ostatně inspiroval Think-tank Evropské hodnoty, který sestavil přehled 39 českých aktivních dezinformačních serverů včetně toho, jaké společnosti na nich inzerují. Za sledované období (viz box Inzerce na dezinformačních webech) to byla právě Česká spořitelna, jejíž reklama se na konspiračních webech objevovala nejčastěji.

"Často jde o nevědomý krok. Pokud inzerují na těchto webech, fakticky přímo financují jejich aktivity, mezi které patří také systematická výroba dezinformací a konspiračních teorií. Tento fenomén tak zamořuje a otravuje veřejný prostor a poškozuje slušnou veřejnou debatu založenou na faktech," popsal zástupce ředitele think-tanku a vedoucí programu Kremlin Watch Jakub Janda.

Inzerce na dezinformačních webech
V období 18. až 23. června prováděl think-tank Evropské hodnoty šetření. Zkoumal, jaké české firmy inzerují na 39 dezinformačních webech. Placená reklama se na nich objevila od 75 firem. Inzerce na produkty České spořitelny byla kupříkladu i na konspiračním serveru ac24.cz.
Česká spořitelna 9 případů
Mitsubishi 7 případů
Škoda, BASF 5 případů
Seznam.cz, Jacobs, Pickwick 4 případy
Amazon, AXE, Fortuna, Hyundai, Mister Optic, Nescafé, SodaStream 3 případy

Libovolná webová stránka totiž může prostřednictvím reklamních systémů - v Česku je to nejčastěji AdSense a DoubleClick Ad Exchange společnosti Google a Sklik od Seznam.cz - získat speciální reklamní kód. Po jeho vložení se na webu začnou zobrazovat reklamy.

Na "opačné straně" jsou v reklamním systému zadavatelé. Ti si mohou nastavit, aby se jejich reklama na konkrétních webech nebo skupinách nezobrazovala - například obchod se spodním prádlem nechce zobrazovat svou reklamu v e-shopu s dětskými hračkami. Právě tuto možnost teď využívá Česká spořitelna pro dezinformační weby.

Dezinformace vítězí nad fakty

Datový tým Českého rozhlasu před časem přinesl 100 nejsdílenějších neověřených článků v České republice za poslední rok. Analýza ukázala, že dezinformace a takzvané fake news – tedy úmyslně lživé články, neověřitelné, správně nezdrojované či pavědecké zprávy - mají nad těmi pravdivými navrch.

100 nejsdílenějších falešných zpráv v Česku: dezinformace mají větší zásah než pravdivé zprávy

Číst článek

Fake news se přitom nemusí nutně objevovat jen na internetu.

Těsně před prezidentskými volbami v roce 2013 vyšel v deníku Blesk inzerát, který mířil proti tehdejšímu kandidátovi na hlavu státu Karlu Schwarzenbergovi. Kvůli porušení etických pravidel dostal Vladimír Zavadil, zadavatel inzerce, pokutu od České advokátní komory ve výši 850 tisíc korun.

Snaha bojovat proti vymyšleným informacím a lživým webům panuje nyní i ve Spojených státech amerických. Tamní Facebook a Twitter totiž při prezidentské kampani zahltily tisíce zpráv z neznámých webových stránek, které v drtivé většině podporovaly Donalda Trumpa. Jedna informovala například o tom, že republikánskému kandidátovi vyjádřil důvěru sám papež, což jiný web - zaměřený na ověřování informací - ihned vyvrátil.

Hana Mazancová, Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme