Zprávy → Domácí5. října  2016 v 15:57  

Kocábova vzpomínka na Havla. K jeho 80. narozeninám znovuobjevil exprezidentův text o Evropské unii

Václav Havel a Michael Kocáb - Foto: Fotobanka Profimedia

Václav Havel a Michael KocábFoto: Fotobanka Profimedia

Přesně v den nedožitých 80. narozenin Václava Havla se znovuobjevila jeho úvaha na téma Evropské unie a společných hodnot. Připomněl ji skladatel a přítel bývalého prezidenta Michael Kocáb. "Na text jsem si vzpomněl, vyšantročil ho a předkládám vám ho k zamyšlení," píše bývalý ministr pro lidská práva.

Aktivista a bývalý politik Michael Kocáb při vzpomínání na nedožité Havlovy narozeniny připomenul jejich více než deset let staré setkání. "Pozval mne do své pracovny ve Voršilské a povídá: 'Mám tu pár slov o Evropské unii, můžeš je nějak využít, pokud chceš. Jako ministru pro lidská práva by se ti mohla třeba někdy hodit. Já jsem to nakonec nepoužil. Tak je to tvoje,'" popsal setkání Kocáb. Havel mu prý tehdy řekl, ať to klidně vydává za své vlastní dílo. 

Čtěte také: Na Václava Havla zavzpomínalo pro Český rozhlas hned několik osobností, například socioložka Jiřina Šiklová či režisér Miloš Forman 

"To byl typický Václav, jak jsem ho znal já. (...) Byl velkorysý, přátelský, laskavý, se smyslem pro humor a absurditu. A hlavně... Byl velkou osobností, která si dokázala získat mimořádný respekt doma i ve světě," píše dále Kocáb. 

Že má tento text stále v počítači, si Kocáb uvědomil až v těchto dnech. "Dotýká se velmi aktuálně současné situace. Aniž by ji v roce 2006 mohl Václav Havel reflektovat, mohou nám jeho myšlenky připomenout význam a sílu pospolitosti evropských národů. Těžkosti, které Evropu potkaly, můžeme vyřešit jedině tehdy, když zůstaneme svorní, a když se budeme solidárně dělit o odpovědnost i útrapy," míní Kocáb a dodává: "Nevím, zda Václav Havel později začlenil tuto úvahu do některé ze svých publikací. To je nepodstatné. Přečtěte si ji. Jsou to myšlenky člověka, kterému máme být za co vděčni." 

Úvaha Václava Havla z roku 2006

Myšlenka, že všichni lidé mají rovná a nezcizitelná práva, že člověk je stvořen ke svobodě a že je třeba za všech okolností ctít jeho důstojnost, se utvářela na evropské půdě a je dodnes jednou ze základních hodnot evropského politického řádu. Tuto ideu kdysi převzaly a významně rozvinuly Spojené státy americké, aby se posléze stala majetkem všelidským a byla vtělena do dokumentů OSN. 

Soubor základních lidských a občanských práv je obsažen i v dokumentech Evropské unie, tvoří její duchovní fundament a zároveň dává smysl a étos jejímu rozšiřování i prohlubování. 

Práva mohou být ovšem respektována jen na pozadí obecně sdílené odpovědnosti člověka za svět a jeho základní solidarity s druhými. Což je dnes významně zesilováno okolností, že lidstvo poprvé žije v jedné globální a globálně propojené civilizaci a lidské osudy se tak spojují v osud jediný. 

Evropská unie znovu stvrzuje platnost těchto principů a své silné odhodlání v jejich duchu jednat. Evropská unie nechce v žádném ohledu dobývat jménem své kultury svět a navazovat tím na temnější evropské tradice, nechce svět poučovat, nechce mu nic násilně vnucovat, nehodlá vyvážet vlastní zvyklosti či tradice proti vůli či cítění příjemců. Z čeho však nechce a nesmí ustoupit, je důraz na univerzalitu základních lidských a občanských práv a na společenský úkol je bránit. Evropská unie je proto odhodlána ještě důrazněji než dosud upozorňovat na všechny případy porušování lidských práv a svobod, bez ohledu na to, jak mocný je ten, kdo porušuje, bez ohledu na to, jak mocný je ten, kdo je porušuje, bez ohledu na své jiné zájmy, především hospodářské, bez ohledu na hloubku přátelských vazeb mezi jednotlivými členy a jinými zeměmi, jakož i na to, že takové konání může být označováno za kalení dobrého soužití mezi státy a národy.  

Pravý opak je pravdou: nemohou spolu vskutku dobře vycházet státy a národy, které si nedokážou navzájem říci, co považují na svém počínání za špatné, nemorální a protiprávní. A neexistuje hospodářský zájem tak silný, že by směl mít přednost před solidaritou s trpícími či nespravedlivě postihovanými. Politika kompromisů se zlem a ústupků před ním, diktovaná buď jen okamžitými, krátkodobými či dílčími zájmy, anebo dokonce iluzí, že zlo samovolně časem zmizí, se už mnohokrát tragicky nevyplatila. Evropa jako kontinent, z něhož vzešly dvě největší války a dva nejmocnější totalitní režimy moderní doby, ví dobře z vlastní zkušenosti, k jakým katastrofám mohou ústupky zlu vést. A nebude je proto v žádné podobě opakovat. 

Evropská unie bude soustavně monitorovat všechny případy potlačování svobody, nedodržování lidských práv a ohrožování lidské důstojnosti kdekoli na světě a hlasitě se k nim vyjadřovat, neboť je přesvědčena, že to je v bytostném zájmu lidského rodu a dobrého soužití národů. 

Václav Havel, 25. 6. 2006 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace