LN: Vysokým školám hrozí, že nebudou mít peníze na nové studenty

domácí tiskFoto: Marián Vojtek

Lidové noviny se na svých stránkách věnují tématu dopadu reformy veřejných financí na vysoké školy. Z privatizace může stát ještě získat až 500 miliard korun, píší Hospodářské noviny. K případu heparinových vražd se vrací Mladá fronta Dnes. Hasiči už podle Práva musí zasahovat proti přemnoženým vosám a sršňům.

Českým vysokým školám hrozí, že kvůli plánovaným škrtům v rozpočtu budou muset zmrazit počty nově přijímaných studentů, uvádějí Lidové noviny. Univerzity každý rok přijímají zhruba o osm procent mladých lidí víc než v roce předchozím tak, jak jsme se k tomu zavázali úřadům Evropské unie. 

Počet lidí, kteří mají diplom z vysoké školy, je totiž u nás oproti jiným vyspělým státům stále podprůměrný. Podle návrhu rozpočtu na příští rok, o kterém tento týden jednala vláda, by ale vysoké školy měly ušetřit víc než miliardu korun. A to by mohlo tempo každoročního zvyšování nově nabraných vysokoškoláků zcela zastavit. 

Ministr financí Miroslav Kalousek popírá, že by peníze vzal vysokým školám. Lidovým novinám řekl, že rozdělení financí ve školství je na vedení rezortu samotného. Ministryně školství Dana Kuchtová ale tvrdí, že vysoké školy se zmíněnou miliardou už počítaly, Kalousek ji pak ale škrtl. 

Peníze prý Kuchtová nemá kde ušetřit. Chce se proto s Kalouskem co nejdřív ještě sejít. Podle rektora Univerzity Karlovy v Praze Václava Hampla by navrhované úspory znamenaly zastavení rozvoje a transformace českého vysokého školství. 

Stát podle Hospodářských novin ještě může z privatizace získat až 500 miliard korun - a to přesto, že už prodal velmi atraktivní majetek, jako byly banky nebo Transgas. Nejdražším podnikem ve státních rukou je podle listu ČEZ, za který by vláda mohla dostat až 350 miliard. Stát se ale zatím rozhodl - i kvůli bezpečnostním důvodům, prodat pouhých sedm procent akcií. 

Vláda však nutně potřebuje peníze na dopravní infrastrukturu, a proto s přípravou prodeje dalších firem pospíchá. Na podniky firmy, jako jsou Škodaexport nebo Komerční úvěrová pojišťovna, už vypisuje tendry, dodávají Hospodářské noviny. 

Za naprostou lež označil advokát údajného heparinového vraha Petra Zelenky informace některých médií o jeho doznání ke 43 pokusům o vraždy. Mladé frontě Dnes Zelenkův obhájce Jan Herout řekl, že jeho klient je nadále obviněný z osmi vražd a devíti pokusů o ně. 

Číslo 43 podle něj nicméně odpovídá také počtu chorobopisů pacientů, které si bývalý zaměstnanec havlíčkobrodské nemocnice shromažďoval doma. Policisté je u Zelenky našli při domovní prohlídce. 

Policie ani státní zastupitelství nevylučují, že se mohl Zelenka pokusit dávkami heparinu zabíjet víckrát. Podle žalobce Pavla Bužgy z královéhradeckého krajského státní zastupitelství se ale v případu nová podezření zatím neobjevila. 

Soudní znalci podle deníku dokončili psychiatrický posudek. Podle něj byl Zelenka v době, kdy měl podávat nepředepsané dávky heparinu, příčetný a za své jednání tak trestně odpovědný. Policie předpokládá, že kauzu uzavře na podzim. 

Ústavní soud se podle Lidových novin asi bude zabývat obviněním, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda v Česku diskriminuje některé své zaměstnance. Arménská novinářka Anna Karapetian, která koncem loňského roku dostala z rádia po 12 letech výpověď, ji totiž považuje za neplatnou a u českého soudu se domáhá jejího zrušení. Svobodná Evropa nechce případ komentovat. 

Problémy s roji včel, vos a sršňů řeší v těchto dnech mnohem častěji než v jiných letech hasiči nebo strážníci, informuje deník Právo. Vzhledem k teplé zimě se totiž podařilo hmyzu přežít bez větších ztrát a přemnožuje se. Jeho hnízda mohou být velká až jeden metr. Zatímco rojení včel by mělo brzy skončit, až do podzimu se dají čekat potíže s vosami a sršni.