"Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu," stojí v usnesení trojice soudců Krajského soudu v Oslu. Ten se s odvoláním Evy Michalákové vypořádal na necelých sedmi stranách.

Česká matka v odvolání argumentovala například tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil například i kvůli medializaci případu. To ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se skrze ministerstvo zahraničí snažila do případu zapojit.

Krajský soud tuto námitku ale odmítl. "V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, pozn. red.) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí," píše se dále v usnesení.

Svoboda projevu prý u Michalákové byla zachována. "Avšak okresní soud vycházel z toho, že skutečnost, že matka rozsáhle zveřejňovala soukromé informace o dětech - v rozporu s přáním, které děti vyjádřily - činí nezbytným a patřičným zbavit ji rodičovské odpovědnosti za účelem ochrany dětí. Odvolací soud se nedomnívá, že by toto posouzení vykazovalo vážná pochybení," doplnili soudci.

Podle Pavla Hasenkopfa, jednoho z právních zástupců Michalákové, se v tomto případě jedná o "snůšku plků". "Oni v tom nejenže necítí žádnou absurditu či rozpor, ale ani necítí potřebu předem obecně a přesně stanovit hranice mezi svobodou projevu a právem na ochranu soukromí, aby rodiče napříště věděli, kde jejich právo na svobodu projevu podle názoru norských soudců začíná a končí a za co mohou být potrestáni zbavením rodičovských práv," okomentoval rozsudek.

Zároveň odvolací soud neuznal ani argument, že v předchozím jednání byly procesní chyby. Například když nebyl vypracován - podle Michalákové - nezávislý znalecký posudek či že se nikdo neptal na názor přímo Davida s Denisem.

"Třebaže děti nebyly výslovně dotazovány, což je něco, co by pro ně muselo představovat obtížnou otázku na vysvětlení i na zodpovězení, vyšlo stanovisko dětí na jakoukoli formu kontaktu s rodiči jasně najevo," konstatoval k tomu odvolací krajský soud. Podle jeho názoru je navíc nepravděpodobné, že by v takovém případě padlo jiné rozhodnutí.

Schopnost starat se o děti

Krajský soud se tak v podstatě ztotožnil s předchozím rozhodnutím okresního soudu i krajské komise sociálního úřadu Barnevernet. Jako jednu z menších výtek například uvedl, že předchozí instance nedostatečně posoudila, zdali a jak je Michaláková aktuálně schopná se o děti postarat. Ani to ale soud neuznal jako dostatečný důvod pro to, aby nařídil hlavní líčení a věcí se zabýval.

„Odůvodnění je mimo jiné správně zakotveno v ohledu na nejlepší zájem dětí, v popisu dětí a jejich reakcí při možném kontaktu s rodiči, v jasně vyjádřených potřebách péče, které má Denis a které paní Michaláková není schopna poskytnout, a v Davidově zřejmé silné vazbě k pěstounské rodině,“ napsali soudci závěrem s tím, že pokud se situace v budoucnu změní, lze o možném kontaktu s dětmi uvažovat.

"Například krajský soud sice připustil, že okresní soud se měl více zabývat schopnostmi paní Michalákové pečovat o děti, ale sám to nijak neřešil a nepovažuje to za zásadní vadu. V pozadí je zřejmě přesvědčení, že děti už si u pěstounů zvykly a nic dalšího nemá smysl řešit. A pokud to matka přesto řešit chce a nehodlá se smířit se svou situací, vnímají to z její strany jako buzeraci," doplnil ještě Hasenkopf.

Nepatřičné opatření

Michalákové nepomohl ani přípis od České republiky, která se do případu snažila zapojit. V dokumentu, které Krajský soud v Oslu obdržel, mluví ministerstvo zahraničí o zbavení rodičovských práv jako o "nepatřičném opatření". K porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, jak se úřad Lubomíra Zaorálka (ČSSD) snažil argumentovat, podle Norska nedošlo.

České ministerstvo zahraničí už překlad rozsudku obdrželo, k věci se zatím vyjadřovat nechce. Úředníci zatím čekají na to, až se Michaláková obrátí na nejvyšší soud v Norsku.

"Pokud tak učiní, Česká republika jako stát je připravena se k řízení opět připojit v podobě písemného vyjádření. Nyní ověřujeme, zda je tento postup možný podle norských procesních předpisů právě i před norským nejvyšším soudem," uvedla mluvčí resortu Irena Valentová.

Norský sociální úřad Barnevernet odebral Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi Josefovi děti před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik važná, že děti ponechaly u pěstounů.

Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít