Města hledají recept na extrémní počasí. Připravují se na záplavy i velká sucha
Jak co nejlépe ochránit obyvatele před bleskovými povodněmi nebo jak snížit přehřívání měst v létě. To jsou problémy, kterými se na radnicích zhruba dvaceti českých měst začínají úředníci věnovat skutečně systematicky. Připravují tam přesný postup, jak upravit třeba velká parkoviště nebo vodní toky, aby extrémy počasí napáchaly co nejmenší škody.
„Tady bylo 15 centimetrů nebo 20 centimetrů vody. Vytékalo to vlastně všechno tady z kanalizace,“ vzpomíná na čtyři roky starou povodeň uprostřed Darkoviček pan Josef a ukazuje na volný pruh trávy naproti přes ulici, pod kterým teče ve velkých betonových rourách potok Jasénka.
„Komplet celá tato oblast byla zatopená,“ dodává pan Josef. Teď je na tom místě mostek, který vede odnikud nikam.
„Je pouze designový, ale vlastně následně bude sloužit - jakože od tohohle mostku bude koryto Jasénky odkryto. Tady bude ta část, kde se v případě velkých vod bude voda mít možnost rozlít,“ říká na konci přilehlého parku Blanka Kotrlová, nezávislá místostarostka Hlučína, pod který Darkovičky spadají.
Jiný nápad chtějí zkusit v Kopřivnici. Tři nová parkoviště už nebudou v případě lijáků zahlcovat kanalizaci velkým množstvím vody. „Místo těch dnes používaných asfaltových, betonových ploch, by měla mít propustné materiály. To znamená, aby voda, která spadne, se vsákla do půdy,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek.
Zelení proti horku
Města se ale chtějí připravit i na opačný extrém - velké sucho a horko. Na ulicích má přibýt zeleň. „Velmi přispívá k tomu, že se snižuje teplota ve městě, že je tam i vlhčí ovzduší,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí v Hlučíně Soňa Prášková.
Nejchladněji bude mezi svátky. O Vánocích teplota vystoupí na 3 stupně, odhadují meteorologové
Číst článek
O změnu klimatu se začínají zajímat také velká města jako Praha, Brno a Ostrava. Podle Josefa Nováka z obecně prospěšné společnosti CI2, která městům s projekty pomáhá, je ale povědomí o změně klimatu stále velmi nízké.
„Mnohdy ta města nemají dostatečné nástroje na to, jak reagovat. Nemají své vlastní pozemky, aby tam ta opatření mohla dělat,“ vysvětluje Novák.
Úředníci by se tak podle Josefa Nováka měli začít učit přesvědčovat soukromé majitele ploch, že vytvoření remízků nebo suchých poldrů se v konečném důsledku vyplatí i jim.
