Ministerstvo neuspělo. Špatný IT systém není důvod k zatajování prodejců lihu, rozhodl soud

Ani za více než tři roky od metanolové aféry nedokázalo ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnit seznam obchodů, které mají povinnou koncesi na prodej alkoholu. Důvodem měl být zákon i špatně navržená databáze. Po rozhodnutí soudu se tak úřad ministra Jana Mládka musí věcí znovu zabývat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

V reakci na tragédii způsobenou pančovaným lihem na přelomu let 2012 a 2013 si všichni prodejci alkoholu museli vyřídit povinnou koncesi.

„Účelem zpřísnění je získat přehled o prodejcích a omezit tak prodej nedaněného a nekvalitního alkoholu,“ uváděla tehdy důvodová zpráva k novele živnostenského zákona.

Ministerstvo ale na žádost nebylo schopné sdělit, kteří podnikatelé zmíněné oprávnění mají, oficiálně mělo být důvodem znění živnostenského zákona.

„Žádosti nebylo možno vyhovět, neboť zákon o živnostenském podnikání striktně stanoví, jaké údaje o podnikatelích zapsaných v živnostenském rejstříku a jakým způsobem lze poskytovat třetím osobám. Dle citovaného zákona nelze poskytovat hromadné informace bez určení konkrétních subjektů – v tomto směru se právní úprava nezměnila,“ zdůvodňoval ještě loni na jaře tiskový odbor ministerstva, proč datovému novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi odmítl poskytnout seznam obchodů, které mají koncesi k prodeji alkoholu.

Městský soud v Praze ale takovou argumentaci neuznal. „Pokud žalovaný (ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. red.) spravuje informační systém, který obsahuje seznam subjektů s různými vlastnostmi, a zákon výslovně neurčí vstupní data, na základě nichž je výlučně možné provádět vyhledávání, je dle soudu možné požadovat vyhledávání informací na základě různých kritérií (zde: vlastnost subjektu – platná koncese na prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin).“

Ministerstvo už dříve naznačovalo, že údajně nevyhovující zákon je jen zástupný důvod. Reálně získání dat komplikoval fakt, že IT systém podobnou úlohu neuměl zpracovat a samo ministerstvo k informacím nemělo přístup, jelikož je spravovala soukromá firma.

„Bezpředmětná je i skutečnost, že živnostenský rejstřík spravuje pro žalovaného externí subjekt. Žalobci nemůže jít způsob správy živnostenského rejstříku k tíži,“ smetl argumentaci ministerských právníků soud, který zároveň dodal, že požadované informace ministerstvo má ze zákona mít. A pokud se k nim nedostane, je to jen jeho problém.


„Přirozeně nemůže jít nedbalost povinného subjektu při správě informací k tíži žadatele,“ napsal 3. senát Městského soudu v Praze, vedený soudkyní Ludmilou Sandnerovou.

Dokud správní řízení neskončí, nechce se ministerstvo oficiálně k věci vyjadřovat. Nicméně úřad Cibulku oslovil s žádostí o upřesnění a chystá poskytnutí informací. Dává tím tak signál dalším žadatelům, že v budoucnu bude možné získávat informace z živnostenského rejstříku prostřednictvím informačního zákona.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme