Ministerstvo zemědělství neví, jaký přínos měly projekty na rozvoj venkova za 4 miliardy, tvrdí kontrola
Ministerstvo zemědělství podle Nejvyššího kontrolního úřadu v letech 2007 až 2013 dostatečně neřídilo a nevyhodnocovalo přínos jednotlivých projektů na rozvoj venkova za čtyři miliardy korun. Vše navíc bylo zdlouhavé a resort nenastavil optimální podmínky pro čerpání dotací. Ministerstvo je ale přesvědčeno o tom, že peníze byly vynaloženy účelně, sdělila mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze z dotací EU a státního rozpočtu poskytované v programovém období 2007–2013 v rámci „Programu rozvoje venkova“. Prostřednictvím iniciativy LAEDER měl zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech pomocí zapojení místních subjektů.
Úřad prověřil i výběr projektů, administraci a přidělování dotací žadatelům ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu a místních akčních skupin (MAS). Podle kontrolorů byla administrace projektů duplicitní a zdlouhavá.
NKÚ našel na ministerstvu spravedlnosti chyby za miliardy. Nic jsme neporušili, hájí se resort
Číst článek
Kontroloři zjistili také závažné problémy v nastavení rozdělování peněz v aktuálním programovém období 2014–2020. Kvůli ještě složitějšímu a náročnějšímu systému rozdělování dotací než v předchozím období se zpozdil začátek čerpání peněz z EU. Za první tři roky aktuálního programového období se tak na komunitně vedený místní rozvoj nevyčerpaly žádné unijní peníze. Podle kontrolorů existuje riziko, že se do konce období nestihnou všechny přidělené prostředky vyčerpat.
Podpora rozvoje venkovských regionů má pomoci projektům, které vycházejí z potřeb místních obyvatel a podnikatelů. Proto jsou do strategického plánování, administrace a výběru projektů financovaných z dotací zapojeny místní akční skupiny, kde partnersky spolupracují místní subjekty z veřejné i soukromé sféry. V programovém období 2007–2013 jich ministerstvo podpořilo 112. Mezi jednotlivými skupinami ale existovaly velké rozdíly v počtu podpořených projektů i v objemu čerpaných peněz.
Nekonkrétní, neměřitelné, nereálné
Podle kontrolorů resort nestanovil optimální podmínky pro čerpání dotací. Ministerstvo také neposkytlo místním akčním skupinám informace, kolik peněz maximálně mohou během programového období 2007–2013 rozdělit. Ty pak obtížně nastavovaly cíle, kterých chtěly dosáhnout. Cíle navíc často nebyly konkrétní, měřitelné ani reálné. Některé z nich nebyly naplněny, a jiné byly naopak překročeny až o stovky procent. Ministerstvo zároveň podpořené projekty dostatečně nesledovalo. Nemělo tak dostatek informací, aby vyhodnotilo, jestli podpořené projekty opravdu naplňují místní potřeby.
Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že nestanovilo povinné ukazatele pro projekty. Podle mluvčí ministerstva Ježkové to ale neznamená, že by nebyl vyhodnocen přínos projektů. „Místní akční skupiny povinně každý rok zpracovaly zprávy o realizaci projektů podle svých Strategických plánů Leader, které vždy předložily k posouzení i hodnotitelům Programu rozvoje venkova 2007-2013," sdělila. Také byly auditory prováděny každoroční účetní závěrky hospodaření skupin.
V probíhajícím programovém období 2014–2020 místní akční skupiny prošly jen formální standardizací, která ke zlepšení jejich práce nepomohla. Navíc je velmi složitý a zdlouhavý proces schvalování strategií. Na rozdíl od předchozího programového období totiž musí akční skupiny slaďovat priority a cíle podle podmínek až čtyř dotačních programů.
