Noční osvětlení sjezdovek způsobuje předčasnou březost zvířat, tvrdí vědci z Univerzity Karlovy
Osvětlení sjezdovek škodí přírodě. Způsobuje předčasnou březost zvířat. Potvrzuje to dvouletá studie Univerzity Karlovy a Krkonošského národního parku. Někteří provozovatelé lyžařských areálů tam totiž nasvěcují sjezdařské dráhy až padesátkrát víc, než doporučují ochránci přírody.
Dvouletý výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dokazuje, že světelné znečištění ovlivňuje nejen lidi, ale také zvířata. „Přenastavuje denní a noční rytmy. To se může například projevit tím, že se mění jejich rozmnožovací doba,“ vysvětlil Luděk Bujalský z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Noční osvětlení sjezdovek způsobuje předčasnou březost zvířat. Více si poslechněte v reportáži Ondřej Ševčík.
„Jedná se zejména o spárkatou zvěř, srnky, jeleny, a pak hlavně o ptáky a menší obratlovce,“ vysvětluje Bujalský. „Začínají se rozmnožovat dřív, protože si myslí, že den je už natolik dlouhý, že už máme jaro. V období zimy se tak rodí se tak ptačí mláďata a pak hynou,“ dodává.
Některé sjezdovky jsou podle odborníků zbytečně přesvícené. Například nejdelší osvětlená sjezdovka v České republice Protěž v Janských Lázních je při nízké oblačnosti nebo mlze vidět i v 50 kilometrech vzdáleném Hradci Králové.
„Světelné emise z této jedné sjezdovky můžou měnit prostředí až celé východní půlce Krkonoš. Takže když sečtete vlivy všech těchto sjezdovek, tak se dá říct, že celé Krkonoše jsou zóna ovlivněná emisemi světla ze sjezdovek,“ upozorňuje Stanislav Březina z oddělené ochrany přírody Krkonošského národního parku.
V Moravském krasu se objevil rys ostrovid. Podle stop už tam možná žije několik měsíců
Číst článek
Rozsah osvětlení závisí hlavně na počasí. „Když jsme měřili za jasného počasí, tak se světlo chovalo tak, jak jsme čekali – čím dál jsme šli od sjezdovky, tím světla ubývalo,“ vysvětluje Březina. Změna počasí je ale překvapila. „Když začalo být mlhavo, zjistili jsme, že jdeme v našich předchozích stopách, ale světla vůbec neubývá,“ dodává.
Aby se odborníci dostali na místo, kde už světlo nebylo patrné, museli by podle svých výpočtů jít jednotky i desítky kilometrů.
Důvodem je, že za mlhy a nízké oblačnosti se světlo kvůli kapičkám vody rozptyluje a odráží zpět k zemi. Dostane se tak až stokrát dál než při jasné obloze. I to bylo výsledkem studie, na které spolu se zástupci KRNAPu spolupracovali akademici.
„Největší problém je s intenzitou osvětlení. Jsou extrémní doporučení, které říkají, že by intenzity osvětlení měly být okolo 3 až 5 luxů a my jsme naměřili i 200 luxů,“ vysvětluje Březina. Kvůli bílé barvě lze tyto hodnoty přirovnat ke světlu, které do okolí vyzařuje zhruba 15 tisícové město.
Vlekaři argumentují bezpečnostní lyžování. Odborníci ale tvrdí, že není nutné tolik svítit. Doporučují více sklopit reflektory, změnit technologie nebo barvu. Nové předpisy pro omezení světelného znečištění připravuje letos i ministerstvo životního prostředí.
