Překonaný a nadbytečný. Vláda odmítla návrh zákona o vězení za hanobení prezidenta
Veřejné hanobení prezidenta republiky nemá být podle vlády trestným činem. Ministři návrh 60 poslanců označili za překonaný a nadbytečný. Hlava státu se podle nich může bránit vůči slovním útokům žalobou na ochranu osobnosti nebo trestním oznámením pro pomluvu. Předloha prý navíc nesplňuje podmínky listiny základních práv pro omezení svobody projevu.
„Opravdu se divím, jaké mají poslanci starosti, že předkládají takovéto návrhy. V Poslanecké sněmovně čeká na projednání celá řada důležitých zákonů, které reálně mohou něco pozitivního ovlivnit. Trestní právo by nemělo být používáno v politickém boji,“ řekl před časem premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Za veřejnou urážku prezidenta by člověku hrozila mimo jiné pokuta nebo až roční vězení. „Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci," znělo by nové ustanovení.
Návrh trestat hanobení hlavy státu odmítá také hnutí ANO. „Nesouhlasíme s tímto návrhem, protože nám připadá podivné vynucovat si úctu k úřadu prezidenta republiky zákonem a navíc ještě pod trestní sankcí,“ uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Místopředseda lidovců Marian Jurečka už dříve řekl, že ve svobodné demokratické zemi není potřeba tento trestný čin zavádět.
Vláda odmítla posl.návrh,který navrhoval obnovit trestný čin veřejného hanobení prezidenta republiky.Vláda přijala nesouhlasné stanovisko.
— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 14. prosince 2016
Původně návrh podepsalo šest desítek poslanců především z KSČM, ČSSD, ANO a Úsvitu. Část z nich ale po kritice svůj podpis odvolala. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček ale odmítl svůj návrh stáhnout.
„Pokud by společnost byla natolik vyspělá, že by si dokázala uvědomit, že je zde nějaký úřad prezidenta republiky a další instituce ústavního charakteru, pokud bychom si dokázali uvědomit, že máme nějaké národní symboly a máme na ně být hrdí jako správní vlastenci, tak by něco takového potřeba nebylo,“ podotkl Ondráček.
Pravicová opozice návrh nepodpoří, Zeman by ho nevetoval
„Směřujeme k tomu, abychom verbální trestné činy omezovali. Proč vracet tuto opravdu královskou výsadu, že hlava státu je něco jiného než zbytek představitelů země a že má mít jinou ochranu?“ sdělil Marek Benda z ODS, podle kterého se jedná o velký krok zpět.
Pokud by změna trestního zákoníku nakonec prošla, TOP 09 by se podle jejího předsedy Miroslava Kalouska domáhala jejího zrušení u Ústavního soudu. „Podle našich ústavních expertů by to bylo pravděpodobně v rozporu s ústavou. V každém případě bychom tu ústavní stížnost podali,“ potvrdil Kalousek.
Anketa mezi poslanci. Podpořili by novelu ohledně hanobení prezidenta? Ani náhodou, shodují se
Číst článek
Předseda TOP 09 také tvrdí, že v okamžiku, kdy je kdokoliv aktivním politickým hráčem, vystavuje některé skupiny lidí a politiků kritice. Musí pak také být připraven, že se sám stane terčem kritiky.
Prezident Miloš Zeman pak nedávno prohlásil, že by novinku nevetoval. „Jsem prezident a byl bych v konfliktu zájmů. Jak pozoruji cvrkot kolem tohoto zákona, a zejména běsnění naší mediální stoky, tak se domnívám, že minimálně do parlamentních voleb nebude tento zákon ani projednán,“ dodal Zeman.
Trest za hanobení hlavy státu by ale nebyl nic nového. V Československu existoval po první i druhé světové válce. Z trestního řádu zmizel v roce 1998.
