Rohlík.cz je jen kapka v moři. Ukrajinců s polskými vízy jsou u nás desítky tisíc, tvrdí zástupce agentur

Pravidla pro zaměstnávání cizinců v Česku nejsou podle Asociace pracovních agentur (APA) přehledná. Upozornila na to v souvislosti se zásahem ve firmě Rohlík.cz. Ve skladu firmy policie zadržela 85 cizinců, převážně Ukrajinců s polskými vízy, kteří v Česku nemají povolení pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu člen výboru APA René Kuchár, nejde o první takový případ a celá kauza jen odkrývá téma tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cizinecká policie objevila při kontrolách v kraji cizince bez povolení k práci

Cizinecká policie objevila při kontrolách v kraji cizince bez povolení k práci | Foto: Policie Kladno

Od chvíle, kdy k zásahu došlo, mluví podnikatel a zakladatel Rohlík.cz Tomáš Čupr o tom, že byl zásah policistů nepřiměřený – a právně nepodložený. Navíc podle něj úřady nejednají stejně u jiných podobných případů.

„Nám dodávají zaměstnance agentury. Já jsem si myslel, že hrajeme podle pravidel, protože cizinecká policie mnohokrát řekla, že takhle je to v pořádku. Co je tedy ten rozdíl oproti třeba firmě, kde byli lidé ze stejné agentury na stejné pracovní dokumenty a kde cizinecká policie řekla, že to je v pořádku? Proč ten zůstává a ten je vyhoštěn?“ ptá se Čupr.

S Čuprovým tvrzením o nejednotném postupu souhlasí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Jak řekl pro Radiožurnál: „Ten postup není jednotný. V některých krajích pracující byli ignorováni, v jiných krajích docházelo k zahájení řízení o vyhoštění.“

Že je přístup policie v jednotlivých regionech různý, potvrdil i právní poradce i náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan ale zásahy policistů obhajuje. „Já mohu hovořit výhradně za pražskou cizineckou policii, kde mohu potvrdit, že policisté postupují standardně neustále stejně,“ sdělil.

Mluvčí pražské policie Hulan dále Českému rozhlasu řekl, že cizinci měli platná víza, ale vydaná pro jiný stát než Česko. „Odpovědnost je výhradně na každé jedné osobě. Ta má znát a vědět, jaké jsou zákony, jaké jsou právní normy České republiky a má se podle nich řídit. Agentura těmto osobám zprostředkovává zaměstnání, ale oni musí vědět, jak dalece je to v souladu s právním prostředím té země,“ tvrdí Hulan.

Podobných případů je v Česku mnoho

René Kuchár, člen výboru APA a jednatel Agentury STUDENT, v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl, že Ukrajinci s polskými vízy v Čechách tvoří určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ tvrdí Kuchár.

René Kuchár | Foto: apa.cz

Kuchár k popisu situace používá pojem tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Jak popisuje, cizinců se zde ujme nějaká zprostředkovatelská firma, která pak pracovníky nenabízí běžnou cestou, ale prostřednictvím outsourcingu, smlouvy o dílo apod. „Firmy si neúčtují, že dodali třeba pět lidí, jak je tomu v běžném agenturním zaměstnávání, ale třeba to, že bylo převezeno pět palet. To je ale samozřejmě jen zástěrka,“ informoval jednatel s tím, že z praxe agentur a z diskusí s členy asociací odhaduje, že až 50 % trhu je tvořeno zastřeným agenturním zaměstnáváním a lidmi pracujícími načerno.

Střet dvou ministerstev

Podporou pro podobné případy může být podle Kuchára to, že Polsko vydává Ukrajincům víza v rámci určité solidarity. „Od euromajdanu a bitvy o Krym je Rusko pro Ukrajinu v podstatě něco jako nepřátelská země. Negativně vnímají Rusko i Poláci, což je především historicky dané. A tak ve chvíli, kdy se Ukrajina dostala do válečného stavu s Ruskem, Poláci nabídli Ukrajincům možnost získat polská turistická víza. V rámci tohoto víza mohou Ukrajinci i několik měsíců pracovat. A protože je Polsko členem EU, mají tito lidé podle evropských zákonů možnost pracovat po celé Evropské unii,“ říká Kuchár.

Na stopě ukrajinského byznysu s českými vízy: pohovor a fiktivní potvrzení vyjdou na tisíce korun

Číst článek

Aby vše bylo legální, popisuje Kuchár, musí si firma zaměstnance objednat přes polskou agenturu. V praxi to nicméně podle Kuchára probíhá tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí ví i o ostatních pracovnících a zaujímá k nim jakýsi vstřícný postoj. „Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujímá stanovisko, v rámci kterého v podstatě říká, že pokud ti lidé mají polská víza, možnost zde pracovat a splněné podmínky, pak zde pracovat mohou,“ říká. Tento postoj ale podle něj nyní nesdílí cizinecká policie a jí nadřízené ministerstvo vnitra. To prý tvrdí, že mají v rámci zákonů pravomoc cizince v podobné situaci zatknout a vyhostit. „Dá se říct, že tato ministerstva postupují proti sobě a na základě tohoto případu se ukáže, kdo má pravdu a větší pravomoc,“ dodává.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě nepostupuje v rozporu s ministerstvem vnitra. Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané, kontrolní orgány obou resortů úzce spolupracují,“ napsal Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí resortu Petr Habáň.

Klienti agentur vyžadují seznamy pracovníků

Je tedy na zodpovědnosti každé firmy, jakého dodavatele si vybere. A také jakou smlouvu s ním uzavře, tedy zda se smlouva týká počtu pracovníků, které firma dodá, nebo např. toho, kolik firma zaplatí za jednu vyexpedovanou objednávku.

Jak pro zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl Kuchár, v rámci situace kolem Rohlíku.cz APA zaznamenala i určitou "paniku" ze strany některých klientů. „Ptají se nás na seznam lidí, kteří pro nás pracují. Aby mezi nimi nebyli cizinci a klienti se tak nedostali do problémů,“ dodává Kuchár.

Jana Klementová, Lukáš Řezník, Jasmin Ježková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme