Dlouho to byla ruina, dnes je to muzeum, na jehož vznik přispěli lidé i z Francie. Takový je osud rodného domu parašutisty a odbojáře Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích. Kubiš byl jedním z mužů, kteří v roce 1942 spáchali atentát na nacistu a říšského protektora Reinharda Heydricha. U vzniku muzea stála starostka obce Jitka Boučková, která za to v úterý na Vítkově dostane od ministra obrany vyznamenání.

6:44 25. října 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jednou přijeli výsadkoví veteráni z Brna, kteří mi říkali, že tu máme rodný domek Jana Kubiše a že je škoda neudělat v něm nějaké muzeum. V té době byl ale dům v soukromých rukách a navíc v dezolátním stavu,“ popisovala už dříve starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková, jak vznikla myšlenka vybudovat v domě muzeum.

To se psal rok 2007. Jenže do domu zatékalo děravou střechou a celkově potřeboval rozsáhlou rekonstrukci. Na jeho opravu musela obec vyhlásit veřejnou sbírku. Za tři roky vybrala dva miliony korun a mezi dárci byli kromě Čechů i Slováci nebo Francouzi.

Do oprav se zapojili i dobrovolníci. Při rekonstrukci domu odhalili i některá nečekaná tajemství - třeba pod schody na půdu, která není přístupná veřejnosti.

„Měli jsme málo peněz, tak jsem tvrdila, že schody opravovat nebudeme. Majitel stavební firmy mi řekl, že schody musíme opravit alespoň provizorně. Pod prvním nášlapem byly objeveny fotografie, korespondence psaná pro Jana Kubiše, byly tam jeho výložky z uniformy, bodák, čepicový odznak a drobnosti, které rodina ukryla,“ vysvětlila starostka.

S opravami domu tehdy pomáhal i synovec Jana Kubiše Jiří Dusík. Některé předměty po strýci měla i jeho rodina.

„Důležité dokumenty, fotografie, album, vyznamenání. Když to všechno člověk vidí, drží to v ruce a uvědomí si, že Eduard Beneš to dával mému strýci na klopu, to je něco úžasného. Musíme na to být hrdí,“ uvedl Dusík.

Ten byl i na slavnostním otevření muzea v roce 2013 při stém výročí narození Jana Kubiše. „Bylo to takové tabu. Když vám gestapo obestoupí vesnici, staří lidé o tom nechtěli mluvit, báli se, že bychom mohli skončit jako Lidice. Dva chlapi, kteří se nebáli něco udělat, možná zachránili nás všechny,“ dodal Dusík.

Bolestná historie

To, že historie spojená se jménem Jana Kubiše může být hlavně pro starší generaci bolestná, připustila i starostka Jitka Boučková. Někteří lidé ji totiž od vybudování muzea zrazovali:

„Názor, že kvůli jednomu životu, zahynuly stovky i tisíce lidí, zazníval v Dolních Vilémovicích. Starší generace mu to měla za zlé, že kvůli tomu vyvraždili celou jeho rodinu a spousta lidí z okolí si prožilo jistá utrpení. Myslím si ale, že je potřeba koukat na to z nadhledu a vnímat to jako nezpochybnitelné hrdinství,“ řekla Boučková.

Během prvního roku po otevření muzea rodný dům Jana Kubiše navštívilo na tisíc návštěvníků. Jeden z nich přijel dokonce až z Tokia.

Veronika Malá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít