Ústavní soud zamítl Iráčanovu stížnost proti vyhoštění. Poukázal ale na systémové chyby

Iráčan, kterého zadržela cizinecká policie jako nelegálního migranta a který byl vyhoštěn zpět do vlasti, neuspěl s Ústavní stížností proti tomuto rozhodnutí. Poukazoval na to, že úřady jeho žádost o azyl věcně neprojednaly.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně

Ústavní soud v Brně | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Vyhoštěný Iráčan tvrdí, že mu ve vlasti hrozí pronásledování kvůli spolupráci s americkou ambasádou. Jeho žádost o azyl podle něj nebyla řádně věcně projednána.

Ústavní soud s ním ale nesouhlasil. Muž měl podle jeho vyjádření přiděleného advokáta, a mohl se tedy účinně bránit.

Metrostav neuspěl se stížností proti postupu policie a žalobců. Byla předčasná, rozhodl Ústavní soud

Číst článek

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ale poukázala na systémové nedostatky v azylovém řízení i praxi vyhošťování. „Tento případ jasně poukázal na to, že správní orgány vůbec nerozhodují individuálně v těch jednotlivých případech. Čili že mají připravené jakési jedno rozhodnutí, které používají pro všechny osoby stejně. Takovým způsobem prostě nemohou postupovat,“ řekla.

Lhůty pro podání žádosti o azyl i pro odvolání proti správnímu vyhoštění jsou podle Ústavního soudu velmi krátké. Trvají sedm, respektive pět dnů. Stát tak podle nálezu soudu musí zajistit, aby měl cizinec přístup k právní moci.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme