Útok na Zemanův počítač. Zpřísnili jsme bezpečnost, tajné informace neunikly, tvrdí Ovčáček

Prezident Miloš Zeman v neděli prohlásil, že se stal terčem hackerů a někdo „nainstaloval do jeho počítače dětskou pornografii". Jeho mluvčí Jiří Ovčáček pro Zpravodajský web Českého rozhlasu upřesnil, že k incidentu došlo před dvěma roky. Citlivé nebo tajné informace ale podle něj nemohly uniknout. Správa Pražského hradu od té doby podle Ovčáčka několikanásobně zvýšila zabezpečení celé počítačové sítě. O případ se zajímá i Policejní prezidium.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Reuters

„K útoku došlo v roce 2015 a je to počítač, který používá pan prezident,“ řekl Ovčáček.

„Od té doby, protože už je to starší záležitost, byla několikanásobně zvýšena ochrana počítačové sítě,“ upřesnil pro Zpravodajský web Českého rozhlasu s tím, že za zabezpečení celého komplexu včetně Pražského hradu a zámku v Lánech zodpovídá Správa Pražského hradu.

Počítače, celou síť i její zabezpečení má na starosti odbor informačních technologií. Jeho ředitel Jan Falc ale nechtěl incident komentovat.

„ Asi před rokem, možná ani ne, se mi v Lánech stalo, že mi někdo na můj počítač nainstaloval dětskou pornografii. Miloš Zeman “

„Nemohly uniknout žádné informace jakéhokoli charakteru, protože pan prezident nevyužívá e-mail ani nevyužívá počítač k ukládání materiálů. V jeho počítači tedy nejsou žádné materiály jakéhokoli charakteru. Pan prezident používá počítač pouze pro prohlížení,“ vysvětlil mluvčí.

Vzhledem k tomu, že se incident stal před dvěma roky, Hrad podle něj považuje celý případ za uzavřený. „Je to ukázka toho, jak citlivá může být počítačová síť, a je to varování pro budoucnost. Třeba pro některé návrhy týkající se elektronických voleb,“ dodal Ovčáček.

Hrad se neobrátil na NBÚ, ani nemusel

Pražský hrad se v případu dětské pornografie neobrátil na Národní bezpečnostní úřad, pod který spadá i kybernetická bezpečnost.

„Na druhou stranu to ani nebyla jejich povinnost," řekl ČTK mluvčí úřadu Radek Holý. Informační systém, na kterém se dětské porno objevilo, podle něj zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Kdyby tomu tak bylo, Hrad by měl povinnost případ nahlásit.

O případ se naopak zajímá Policejní prezidium. „V souvislosti s tímto případem komunikujeme s Kanceláří prezidenta republiky a zjišťujeme podrobnější informace,“ řekla Radiožurnálu mluvčí Iveta Martínková.

Dětská pornografie v prezidentově počítači

Prezident Miloš Zeman o dětské pornografii ve svém počítači hovořil v nedělním Prezidentském Pressklubu Frekvence 1.

„Asi před rokem, možná ani ne, se mi v Lánech stalo, že mi někdo na můj počítač nainstaloval dětskou pornografii. Prohlížel jsem si to asi deset vteřin, než jsem pochopil, o co se jedná. Pak jsem zavolal ajťáky z Hradu, a říkal jsem: Dříve, než to smažete, tak podáme trestní oznámení,“ popsal Zeman.

„Víte, odkud byly ty stránky? Z Alabamy. Bohužel, na Alabamu nemůžeme podat trestní oznámení. Od té doby se mi to sice nestalo, ale uznejte sám, jak se může někdo prezidentovi v Lánech vlámat tímhle způsobem do jeho počítače? Já nejsem ajťák, ale docela by mě zajímalo, jaká je technika, kterou je možné tohle provést,“ dodal prezident.

Hackeři nemuseli být v Alabamě

„Pokud šlo o útok, mohl být cílený, jde o prezidenta republiky, ale mohla to být i pouhá shoda náhod,“ říká ředitel sekce bezpečnosti ve státní Národní agentuře pro komunikační a informační technologie a bývalý ředitel Národního centra kybernetické bezpečnosti Vladimír Rohel.

Hackeři navíc podle něj nemuseli být vůbec z Alabamy. „Pokud bezpečnostní pracovníci IT z kanceláře prezidenta zaznamenali, že došlo k nějakému nestandardnímu trafficu z Alabamy, tak to ještě nemusí nic znamenat. Alabama v tom může být nevinně. Klidně si můžu říct, že na vás zaútočím z Argentiny a přitom budu sedět v místnosti vedle vás,“ přibližuje expert na kyberbezpečnost.

Dohledat zdroj útoku nebude podle něj vůbec jednoduché. „V naprosté většině případů se tyto útoky nedohledávají podle směru, odkud přišly. Kyberprostor totiž skýtá útočníkům neuvěřitelné možnosti, jak se schovávat a jak svou činnost maskovat,“ doplňuje Rohel s tím, že v naprosté většině případů se konkrétního hackera nikdy nepodaří najít.

Anna Jadrná, Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme