Zprávy → Domácí19. října  2016 v 14:05  

Zákonem o střetu zájmů se opět bude zabývat sněmovna. Senát jí návrh vrátil se změnami

Novela zákona o střetu zájmů je označovaná jako „lex Babiš“ po ministru financí a předsedovi ANO Andreji Babišovi (archivní foto) - Foto: Martin Svozílek

Novela zákona o střetu zájmů je označovaná jako „lex Babiš“ po ministru financí a předsedovi ANO Andreji Babišovi (archivní foto)Foto: Martin Svozílek

Zpřísnění zákona o střetu zájmů, které má omezit podnikání členů vlády, má podle Senátu nabýt účinnosti až od září příštího roku, nikoliv od ledna. Přísnější pravidla by i tak měla začít platit ještě před volbami do Sněmovny. Horní komora to ve středu schválila výraznou většinou 61 z 69 přítomných senátorů. S úpravou souhlasil za předkladatele i ministr Jiří Dienstbier (ČSSD). Novelu nyní znovu musí posoudit Sněmovna.

Novela má mimo jiné nově zakázat firmám člena vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.  

„Aby zákon mohl být plně aplikován, tak je potřeba vytvořit nový registr oznámení a je zřejmé, že by se to ministerstvu spravedlnosti do prvního ledna nepodařilo. To znamená, zákon by byl v tomto nefunkční. To vzniklo tím, že Sněmovna návrh projednávala čtrnáct měsíců a neupravila účinnost,“ řekl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který zákon předkládal a změny navržené horní komorou podpořil. 

Senátoři odmítli návrh šéfky senátorů ANO Zdeňky Hamousové, aby se toto ustanovení nevztahovalo na členy vlády, kteří firmy vlastnili před nástupem do funkce, tedy na šéfa ANO, vicepremiéra a majitele Agrofertu Andreje Babiše. 

„Nemyslím si, že je fér měnit pravidla hry uprostřed rozehraného zápasu. To znamená, současní členové vlády a veřejní funkcionáři nastupovali do svých veřejných funkcí a pozic za určitých podmínek,“ prohlásila. 

Pro úpravu bylo sedm senátorů převážně z klubu ANO.  

Čtěte také: 'Lex Babiš ' je principiálně špatně, myslí si Zeman. Úspěšným podnikatelům by se nemělo v politice bránit

Nová pravidla rovněž zabrání budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, což se také týká Babiše. 

Senátor Libor Michálek za Piráty neúspěšně navrhoval, aby člen vlády nemohl vlastnictví médií převést do svěřenského fondu nebo na osoby blízké. Pro tuto úpravu bylo jen 12 senátorů. 

Senátorka Eliška Wagnerová za Stranu zelených naopak navrhovanou konstrukci hájila jako jedinou možnou. „Svěřenský fond je jediné možné řešení, protože tam přestává vůle původního vlastníka být relevantní, tam se vykonává vůle fondu," uvedla. 

„Pana Babiše vůbec nelituji. Mě opravdu mimořádně baví ty jeho výlevy v novinách a slzy, které mu tečou po tváři, jak je chudák pronásledován. Já bych mu dokonce i věřil, kdyby desítky let byl majitelem různých deníků, rozhlasů. Ale v okamžiku, kdy si to koupil proto, aby šel do politiky, tak já s ním žádný soucit nemám," uvedl senátor ČSSD Radko Martínek. 

Prezident Zeman normu pravděpodobně vetovat nebude 

Novelu senátoři doporučili provázat s nedávno přijatými zákony o elektronických transakcích a o politických stranách, což poslanci ještě udělat nemohli. 

Sněmovna původní novelu schválila více než ústavní většinou. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že normu pravděpodobně nebude vetovat, byť by zákony neměly být přijímány proti jednomu člověku. 

Novela má také zavést zveřejňování majetkových poměrů volených zástupců již v době nástupu do funkce. Senátoři se s Dienstbierem přeli o to, zda to bude znamenat i zveřejňování finančních prostředků na bankovních účtech. 

Podle ministra bude nutné hlásit jen příjmy, nikoli hotovost ani peníze na účtech. „Z právního hlediska máte-li peníze na účtu, tak vy nevlastníte peníze, ale máte pohledávku na výplatu těchto peněz," dodal. 

Autor:   ČTK,  Český rozhlas  (ČRo)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace