Změna času. Ručičky se v neděli posunou o hodinu dopředu
V noci ze soboty na neděli přejdeme na letní čas. Hodinové ručičky se ve dvě hodiny v noci posunou o hodinu dopředu. Ke střídání času se před desítkami let přistoupilo kvůli šetření elektřinou. V dnešní době jsou už ale úspory minimální. Může za to změna životního stylu i nástup úspornějších žárovek.
Střídání času zavedly některé evropské státy během první světové války. U nás platí od konce března 1979. Tehdy totiž přišly velké mrazy a večer často elektřina vypadávala.
Hlavním argumentem pro střídání letního a zimního času se tak stala úspora energií. To už ale neplatí. Zejména proto, že se změnily jak technické, tak také ekonomické a politické podmínky.
Změna času. Ručičky se v neděli posunou o hodinu dopředu. Už to nemá význam, shodují se experti. Téma pro Jitku Hanžlovou
„Od roku 1990, kdy se zásadně změnil způsob výroby, kdy už celá republika nevstává na šestou hodinu na ranní směny, ale naopak se ta ranní špička posunula mezi šestou až devátou hodinu, tak došlo k rozložení času a tudíž ten vliv změny času na úsporu už nehraje roli,“ popsal například mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy je roční úspora elektřiny díky posunu času zcela zanedbatelná. Vychází totiž přibližně na pouhou jednu tisícinu procenta hrubého domácího produktu České republiky. Podstatné je, že elektřina už neslouží jen ke svícení a proto je jedno, od kdy do kdy je vidět. „Tam podle mého názoru už v současnosti ten důvod skutečně odpadá a smrsknul se na minimum,“ řeklSkořepa.
Změna času žádné úspory nepřinese, shodují se experti
Expert hnutí Duha na energetiku Karel Polanecký navíc dodává, že podstatnou roli hrají také nové technologie, které spotřebu elektřiny při svícení snižují.
„Úsporná zářivka nebo LEDka má zhruba šestkrát, sedmkrát menší spotřebu než klasická žárovka. Daleko víc elektřiny spotřebováváme v domácnostech na ohřev vody, na vaření, na další spotřebiče, na jejichž provoz nemá žádný vliv to, kolik je zrovna hodin,“ vysvětluje Polanecký.
Stejně tak topení nebo klimatizace, které v posledních letech spotřebovávají nejvíce elektřiny, běží bez ohledu na to, zda je večer či ráno o hodinu méně nebo více světla. Proto změna času domácnostem žádné úspory nepřinese.
„Ve finále změna na letní čas mnohdy stojí lidi daleko více životní energie, což se pak může projevit nižší produktivitou práce. Tratí tak nejen firmy, ale i stát jako celek. Pokud domácnosti chtějí skutečně uspořit na účtech za energie, nejlepší cestou je přejít k jinému vhodnějšímu dodavateli,“ říká Ondřej Schmidt z internetového srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.
Také mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž zdůrazňuje, že změna času na letní žádné úspory ve spotřebě elektřiny nepřinese. Na druhou stranu ale tím, že se čas mění v podstatě pro všechny evropské státy, znamená lepší možnost řízení přenosu elektřiny.
„Protože řízení sítí probíhá koordinovaně. Ta mezinárodní spolupráce, pokavaď nemusíte hledět na to, jak se kde zrovna mění čas, tak samozřejmě je to přínosem, i když samozřejmě ten přínos je malý,“ vysvětluje Kříž.
Změnu pravidel by musela odsouhlasit celá EU
O tom, že by se přestal čas měnit, by musela rozhodnout Evropská unie, která se k tomu zatím nemá. Naopak podporuje názor, že díky delšímu přirozenému světlu večer mohou lidé lépe provozovat „volnočasové aktivity".
Takže letní čas podporuje cestovní ruch a třeba Italové ve svém vyjádření k časovým změnám uvedli, že z letního času mají užitek odvětví jako stavebnictví a zemědělství na jihu země. A to vzhledem k tomu, že ráno je chladněji, než by bylo ve stejnou dobu bez letního času, a lidem se v těchto klimatických podmínkách lépe pracuje.
