Zprávy → Domácí10. listopadu  2016 v 14:37  

Známosti jsou důležitější než schopnosti, myslí si Češi. Se životem jsou přesto spokojeni

Češi jsou se svým životem v podstatě spokojeni. - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Češi jsou se svým životem v podstatě spokojeni.Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Češi patří ve středoevropském regionu k nejspokojenějším národům. Vyplynulo to ze studie, kterou na konferenci „Česko: Jak jsme na tom?“ prezentoval ředitel agentury STEM Pavel Fischer. Podle autorů studie by se mělo pracovat na rovných příležitostech pro všechny a přístupu k seniorům a duševně nemocným.

Ve srovnání se státy visegrádské čtyřky jsou Češi se životem spokojeni obdobně jako Poláci. Míra spokojenosti roste. "Česká republika je také pozoruhodně blízko tomu, čím žije a jak to prožívá bývalá NDR. Ta podobnost je až překvapivě těsná," poznamenal Fischer. 

Vůbec nejlépe ze 160 hodnocených zemí celého světa se ČR umístila v míře osobní bezpečnosti. Jde o ukazatel, který zahrnuje sebevražednost, úroveň násilných trestných činů i obecné kriminality, počet obětí dopravních nehod i politický teror. "Například teroristické činy v okolí tak relativně posílily postavení ČR," poznamenal Fischer. 

Čtěte také: Nesnesitelná tíseň českého bytí – proč mají Češi blbou náladu?

Po více než čtvrt století od pádu komunistického režimu považovali autoři studie za zarážející, že lidé věří tomu, že konexe a známosti jsou pro úspěch důležitější než vlastní zásluhy, schopnosti a výkonnost. "Žijeme ve společnosti, ve které veřejnost ty šance nevidí. Jako by se zužoval prostor pro talentované a nadané lidi," řekl Fischer. Nadaní pak mohou hledat uplatnění v zahraničí. 

Také proto si autoři studie vybrali tento aspekt jako jedno z témat roku. Chtějí také obrátit pozornost k postavení seniorů. Existuje totiž společenská shoda napříč generacemi, že v ČR není zajištěn dostatečně vysoký důchod. "Roste společenský konsensus a teď je otázka, zda se najde konsensus i mezi politickými stranami," poznamenal Fischer. 

Jako třetí sledované téma vyčlenili autoři studie přístup k duševně nemocným. Vzhledem k vysokým nákladům na péči o tyto pacienty považují za potřebné pracovat na včasném zachytávání případů a umožnit odbornou péči přímo v terénu. Doporučení z reformy psychiatrické péče se podle nich zavádějí pomalu. Je nezbytná intenzivnější spolupráce mezi resorty. 

Poradkyně ministryně práce a sociálních věcí Klára Laurenčíková, která zastoupila ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD), uznala, že stále existuje velké množství bariér a nerovností pro zranitelné skupiny obyvatel. Potýkají se s nimi například zdravotně postižení, senioři, nízkopříjmové rodiny, příslušníci menšin nebo cizinci. Potřebují podle ní přístup k bydlení, sociálním službám, kvalitnímu vzdělávání i do veřejných prostor.
 

Autor:   ČTK

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace