70 procent českých firem schvaluje sankce proti Rusku, polovina by ještě přitvrdila

Mají se přitvrdit sankce Evropy směrem k Rusku bez ohledu na ekonomické ztráty? Podle českých firem ano. Alespoň to ukazuje průzkum banky ČSOB, která v polovině září oslovila na 500 tuzemských firem. Podle něj u 70 procent z nich rusko-evropské sankce nepřinesly velké ztráty a postup Západu vůči Rusku je správný. Důvodem je potřeba hájit demokratické hodnoty. Polovina oslovených firem by sankce dokonce přitvrdila.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto)

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Téměř 70 procent firem považuje sankce za správné opatření a zároveň se domnívá, že ekonomické ztráty Evropy nejsou příliš velké. Je zajímavé, že téměř polovina z nich by sankce dokonce přitvrdila," komentuje výsledky výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Firmy nemají jednotný názor, zda by společnosti, kterým ušel zisk v důsledku sankcí, měly dostat finanční kompenzaci od státu. Mírná většina firem, 55 procent, s tímto krokem nesouhlasí. Ušlý zisk v důsledku sankcí by nejčastěji od státu požadovaly firmy, na které mají zavedené sankce přímý vliv.

Přehrát

00:00 / 00:00

O sankcích EU vůči Rusku mluví Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, a Josef Středula, předseda ČMKOS

Na tři čtvrtiny podniků souhlasí alespoň s jedním návrhem státu ohledně zmírnění dopadu sankcí, tedy zavedením takzvaného kurzarbeitu nebo snížením zdravotního a sociálního pojištění, které platí zaměstnavatelé. O něco častěji se podnikatelé přiklánějí ke snížení pojištění.

Sankce ze strany Evropské unie cílí na kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy.

Daněk: Historie nás už mnohokrát poučila

Předseda Asociace exportérů Jiří Grund zastává názor, že s Ruskem není možné bojovat a obchodovat zároveň. Postoj části české politické reprezentace k ukrajinskému konfliktu je podle něj zbabělý. Tento názor sdílí i místopředseda asociace Otto Daněk.

„Historie nás už mnohokrát poučila, prožili jsme si to dokonce na vlastní kůži. Politika sice do byznysu nepatří, ale pokud se situace vyvíjí tak, jak se vyvíjí, měli bychom světu dát jasně najevo, na čí straně jsme a jak se na to díváme,“ tvrdí.

„Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a politici najdou řešení. Exportéři se drží tvrdých dat a export s Ruskem tvoří v současnosti za osm měsíců letošního roku asi 3,3 procenta,“ dodává.

Středula: Rusko má pro nás vysoký potenciál

S názorem, že je vzájemný obchod Česka a Ruska zanedbatelný, nesouhlasí Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Ruská federace je jednoznačně zemí, která má vysoký potenciál pro české firmy a ty to vědí. Sankční záležitost třeba v oblasti předmětů dvojího užití a následná protireakce ze strany Ruska už skutečně začala mít dopady,“ je přesvědčen.

„Nejen v oblasti sankcí, ale sekundárně i v budoucích obchodech. Myslím si, že každého exportéra zajímá, jaké možnosti jsou, kam můžeme vyvážet, kde máme potenciál a kde ho ztrácíme. A jsou to každopádně pracovní místa,“ podotýká.

Sankce vůči Rusku podle srpnového vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka povedou k poklesu tržeb českých firem o asi 2,2 miliardy korun a ohrožení 700 pracovních míst. Odvetné sankce Ruska prý ohrozí tržby ve výši 300 milionů korun a 130 pracovních míst.

Ministerstvo průmyslu sankce dlouhodobě kritizuje pro jejich neúčinnost. Spočítalo, že v prvním pololetí kvůli nim propadl český export do Ruska o šest procent a Německo - na kterém je náš průmysl závislý - pak ztratilo dalších 15 procent.

Vladimír Kroc, ČTK, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme