Koruna dál oslabuje, k euru je nejníže za šest let a k dolaru za devět
Euro je stále dražší. Jeho kurz se drží nad hranicí 28 korun a 30 haléřů, koruna je tak proti evropské měně na nejslabší hodnotě za posledních šest let. Česká měna výrazně oslabuje i k dolaru.
Oslabování koruny odstartovaly údaje o inflaci za prosinec - ta byla o půlprocentní bod nižší, než očekávala Česká národní banka.
A všechny náznaky nízké inflace vyvolávají mezi investory obavy z toho, že centrální banka bude i nadále oslabovat korunu. To má přímý vliv na obchodování s měnou, který přetrvává i dnes.
Bankovní rada v prosinci zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016 a že v případě pokračujícího poklesu cen zváží další oslabení koruny. Odhadují to i někteří analytici. Podle nich se může koruna dostat až na 29 korun za euro.
„Centrální banka nyní podle mě neví, jestli už by do toho měla jít, nebo ne, protože je tady celá řada indikátorů, které jsou celkem optimistické. Ekonomika roste celkem rychle, průmyslová výroba roste celkem rychle, jenom ta inflace je trochu problém. Možná že by ekonomice mohla hrozit i deflace,“ říká hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
Není ale vůbec jisté, jestli centrální banka sáhne k dalším intervencím na nejbližším únorovém jednání. Člen bankovní rady Jiří Rusnok dnes pro agenturu Bloomberg navíc řekl, banka teď neplánuje žádné další speciální nástroje k úpravě kurzu.
Kdyby skutečně došlo k dalším intervencím, zdražilo by hlavně dovážené zboží, například oblečení nebo elektronika. Naopak by to ještě víc pomohlo vývozcům.
Úleva pro exportéry
Ale kvůli exportérům centrální banka korunu primárně neoslabuje. Rozhodující je spotřebitelská poptávka, tedy to, jak budou domácnosti utrácet a hlavně za kolik si budou zboží kupovat v obchodech.
Slabší je i samotné euro, a to proti dolaru. To je dobrá zpráva pro exportní země, jako je Německo, na které je navázané i Česko. Podle hlavního ekonoma Era Banky Jana Bureše to ale rozložení sil v eurozóně příliš nezmění.
„Uleví to především těm exportérům, kterým již se daří relativně dobře z hlediska vývozů, kteří mají nějakou konkurenční výhodu a kteří vyváží hodně mimo eurozónu. Když se koukáme na velké země, můžeme se bavit třeba o Německu nebo o Španělsku,“ poznamenal Bureš.
