Zisk ČEZu loni klesl o víc než třetinu, společnost vydělala zhruba 22 miliard korun
Energetické skupině ČEZ loni klesl zisk i tržby. Čistý zisk se meziročně snížil o 36 procent na 22,4 miliardy korun. Většinovým akcionářem ČEZu je stát. Přes ministerstvo financí drží 70 procent akcií společnosti. Výsledky hospodaření by mohly ovlivnit i výplatu dividend.
ČEZ se dlouhodobě potýká s nízkými cenami elektřiny na evropském trhu, s levnými povolenkami a loni se přidaly i rozmary počasí.
Teplá zima snížila spotřebu a sucho omezilo výkon vodních elektráren. Přesto si podnik dokázal s potížemi dobře poradit, hodnotí generální ředitel společnosti Daniel Beneš.
„Musím říct, že se nám už v loňském roce dařilo velmi významně šetřit v našich stálých provozních nákladech. Byť jsme si předsevzali, že v letošním roce ušetříme 6 miliard, tak se nám to dařilo už loni. To bylo hlavní pozitivum,“ upřesňuje Beneš a dodává:
Mírná zima a levnější elektřina. To jsou hlavní důvody, proč největší české energetické skupině ČEZ loni klesl čistý zisk
„Hlavní negativum je samozřejmě setrvalý trend klesajících cen elektřiny. Nicméně výsledky jsou nad očekávání a my jsme spokojeni.“
Analytici oceňují, jak se podnik vyrovnává s dlouhodobým poklesem cen elektřiny vnitřním snižováním nákladů.
„Už několik let ČEZ vlastně bojuje s poklesem cen elektřiny a vloni s extrémním teplem a suchem. Vcelku se dá říci, že se mu daří úsporou nákladů tyto záležitosti nějakým způsobem potlačovat a z pohledu cash flow hotovost té společnosti znamená, že je tam i pro akcionáře připravena nějaká dividenda. A teď je otázka, jak se vedení společnosti rozhodne valné hromadě navrhnout výši dividendy,“ říká Petr Hlinomaz z BH Securities.
Loni ČEZ vyplácel akcionářům dividendu 40 korun na akcii. Letošní výsledek by podle standardních pravidel naznačoval nižší částku. Analytici odhadují 33 až 35 korun. O dividendové politice rozhodne valná hromada společnosti na jaře.
ČEZ také pomýšlí na nákupy majetku v zahraničí. Má na to dostatečně vysoké rezervy. „V tuto chvíli aktivně analyzujeme a zabýváme se aktivy Slovenské elektrárne a vedle toho se snažíme nějakým způsobem sledovat situaci kolem aktiv Vattenfallu v Německu,“ potvrzuje Beneš.
Švédové chtějí prodat čtyři hnědouhelné doly a elektrárny na východě Německa o celkovém výkonu 9000 megawattů a zřejmě také přečerpávací vodní elektrárny v Durynsku. Cena se odhaduje v přepočtu na 56 až 80 miliard korun.
Zájem o koupi má mimochodem také Energetický průmyslový holding, takže se zjevně jedná o zajímavou investiční příležitost.
