Český stát je zadlužen nejvíce ve své historii
Stát ke konci listopadu hospodařil se schodkem 169 miliard korun, což je nejhorší výsledek za dobu existence České republiky. Přitom ještě loni v listopadu skončil státní rozpočet deficitem pouze ve výši 6,5 miliardy korun.Už dávno tak překonal dosud nejhorší výsledek z roku 2003, kdy byl schodek za celý rok 109 miliard.
V rozpočtu chybějí desetimilionové částky z daní z příjmu právnických i fyzických osob.
"Další velké problémy jsou ve výběru pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje nejen pokles ekonomické aktivity, ale i zpomalování růstu mezd," říká náměstek ministra financí Bohdan Hejduk.
Důsledky vysokého zadlužení českého státu hodnotí přední ekonomové a redaktorka Rádia Česka Naďa Bělovská
Podle Hejduka se také zvyšují výdaje na placení úroků ze státního dluhu, který kvůli opakovaným rozpočtovým deficitům roste, letos o 7 miliard.
Už teď je jasné, že se prudký nárůst státního dluhu neobejde bez důsledků - ohrožuje totiž tuzemské podniky a snižuje budoucí hospodářský růst, varuje analýza České bankovní asociace vypracovaná renomovanými českými ekonomy.
Jasně z ní mimo jiné vyplývá, že vysoké schodky státního rozpočtu v letech 2009 a 2010 zvýší veřejný dluh o třetinu - z předkrizových 30 procent hrubého domácího produktu na 40 procent HDP na konci příštího roku.
Prudký nárůst dluhu přinese hned několik nepříjemných věcí.
Za prvé zvýší splátky úroků ze státního dluhu o desítky miliard korun ročně, uvádí analýza, kterou pro Českou bankovní asociaci zpracovali čtyři přední čeští ekonomové - konzultant společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek a hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Splátky úroků porostou jednak kvůli většímu objemu dluhu, ale také proto, že prudké zvýšení zadlužení časem povede k růst úrokových sazeb.
Zatím je totiž sice na domácím trhu dostatek investorů, kteří mají zájem kupovat státní dluhopisy, s tím, jak bude dluhopisů přibývat, budou ale investoři požadovat větší rizikovou přirážku, připomíná Luděk Niedermayer.
"Takhle vysoké úrovně státního dluhu a vysoké deficity státního rozpočtu povedou k tomu, že si stát bude půjčovat za vyšší úroky než dříve. Ukazuje se, že při této úrovni deficitu budou muset více vstoupit do hry zahraniční investoři, kteří budou porovnávat výnos ze státních dluhopisů s alternativními investice. To znamená, že ty dlouhodobé úrokové sazby mohou být poměrně vysoko, což bude mít dopad na celou ekonomiku," uvedl Niedermayer s tím, že si nemyslí, že nás čeká osud například Maďarska, tedy státní bankrot, ale že ekonomice se hůře povede, i všem z nás.
Prudký růst zadlužení pocítí podniky i domácnosti
Nejhorší dopad bude mít vysoké zadlužení státu na české podniky, odhaduje Luděk Niedermayer s tím, že pro banky mohou být vysoké úrokové sazby zpočátku výhodné.
Špatně ale prudké zadlužování ponesou i některé domácnosti a to ty, které jsou samy zadlužené, protože jim se budou zvyšovat úroky z půjček a tím i pravidelné splátky a bude se jim tak snižovat rozpočet.
Úplně nejhorší ale bude situace pro tuzemské podniky, protože s tím, jak poroste atraktivita úročení státních dluhopisů, se bude ještě dále snižovat zájem bank poskytovat úvěry podnikům, upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Banky by byly schopny pojmout mnohem větší množství dluhopisů než mají nyní, na úkor vytěsňování úvěrů. V okamžiku, kdy úroková sazba z dluhopisů dosáhne takové výše, že vzhledem k nízkému míra rizika bude pro banky výhodnější nakupovat dluhopisy, než půjčovat klientům, budou to ochotně dělat," vysvětlil Sobíšek.
To pro podniky není vůbec dobrá zpráva vzhledem k tomu, že už dnes mají velký problém s obstaráváním peněz na případné investice, potvrzuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
"Podniky mají velice složitý přístup k úvěrům, především na investice, na rozvoj. Banky zpřísnily požadavky na spoluúčast, na garance. Pochopitelně ani úrokové sazby a další podmínky poskytování úvěrů nejsou takové, jak bychom si představovali," uvedl Míl.
Další dopad na podniky vidí Míl v tom, že pokud Česká republika nezačne rychle se svým zadlužením něco dělat, pravděpodobně se zhorší její rating, což bude mít dopad na úrokové sazby. To se pak projeví na schopnosti podniků přežít v konkurenčním prostředí a následně v zaměstnanosti.
Šestiprocentní růst hospodářství je minulostí
Vzhledem ke všem už zmíněným dopadům zadlužení na firmy a domácnosti by byl dopad velmi výrazný. Už dnes je podle Luďka Niedermayera jasné, že se česká ekonomika nemůže vrátit zpátky k šestiprocentnímu tempu ekonomického růstu.
"Je pravděpodobné, že se Česká republika nevrátí k předkrizovým tempům růstu. I proto, že se zde vlivem krize vytvořil velký nadbytek existujících kapacit, takže bude třeba méně investovat. Zároveň už nejsme nejlevnější země, takže naše konkurenční výhoda při lákání zahraničních investic bude nižší. Kdybychom v následujících pěti letech měli tempo růstu kolem tří procent, byl bych velice spokojený," prohlásil Niedermayer.
Tempo hospodářského růstu se bude v příštích letech odvíjet také od toho, jak si česká vláda dokáže poradit se snižováním výdajů a zvyšováním příjmů, bez kterého se logicky neobejdeme, pokud budeme chtít deficity razantně snížit.
Právě daňová politika je pro podporu hospodářského růstu zásadní, upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek, a vláda bude muset zvyšovat daně tak, aby hospodářský růst zbytečně špatnou daňovou politikou netlumila.
"Česká republika má složenou daňovou kvótu srovnatelnou s průměrem zemí EU. V té kvótě jsou však některé anomálie, hlavně nízký podíl přímých daní na úkor daní nepřímých. Pokud by se Česká republika chtěla přiblížit obvyklejší struktuře daní, patrně by to znamenalo zvyšování DPH a spotřebních daní," říká David Marek.
Dodává, že vyšší daň u pohonných hmot negativně ovlivní firmy, protože zvýší jejich náklady.
"To je také důvod, proč je nebezpečné se zadlužovat - protože to nakonec dopadne na lidi i na firmy," vysvětluje Marek.
Návrhem státního rozpočtu na příští rok, který počítá s deficitem ve výši 163 miliard korun, se bude poslanecká sněmovna zabývat zítra.
