Státní zadlužení bude 'brzdit hospodářský růst Česka'
Stát letos hospodaří s extrémně vysokým schodkem. Ke konci listopadu skončil státní rozpočet deficitem ve výši 169 miliard korun, což je nejhorší výsledek v historii samostatné České republiky.
Už teď je podle ekonomů jasné, že kvůli vysokým schodkům státního rozpočtu v letech 2009 a 2010 vzroste veřejný dluh v Česku o třetinu z předkrizových třiceti procent hrubého domácího produktu na čtyřicet procent HDP na konci příštího roku.
Vyplývá to z dluhové analýzy vypracované pro Českou bankovní asociaci předními českými ekonomy. Prudký nárůst dluhu přinese hned několik nepříjemných záležitostí. Například zvýší splátky úroků ze státního dluhu, a to o desítky miliard korun ročně.
Redaktorka Naďa Bělovská se zajímala o důsledky prudkého růstu státního zadlužení.
Uvádí to analýza, kterou pro Českou bankovní asociaci zpracoval konzultant společnosti Deloitte a bývalý guvernér České národní banky Luděk Niedermayer, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek a ekonomický expert společnosti Patria Finance David Marek.
Splátky úroků porostou nejen kvůli většímu objemu dluhu, ale také proto, že prudký růst zadlužení časem zvýší hladinu úrokových sazeb, protože investoři začnou s rostoucím počtem státních dluhopisů logicky požadovat vyšší rizikovou přirážku.
Do hry vstoupí cizí investoři
"Takhle vysoké úrovně státního dluhu a vysoké deficity státního rozpočtu povedou k tomu, že si stát bude půjčovat za horších podmínek. Nyní je obtížné říct, jestli to bude znamenat pět procent za rok, nebo šest procent za rok. Ale nepochybně budou úrokové sazby vyšší. Ukazuje se jako pravděpodobné, že při této výši deficitu budou muset více vstoupit do hry zahraniční investoři," podotýká Luděk Niedermayer.
Fakt, že české státní dluhopisy budou čím dál víc držet v rukou právě zahraniční investoři, může být podle něj rizikové. "Zahraniční investoři jsou méně stabilní. Oni kapitál umisťují všude po světě, podle toho, kde vidí dobrý mix rizika a výnosu. Dopad vysokého dluhu bude směřovat k tomu, že se ekonomice hůře povede," myslí si Niedermayer.
Zatímco pro ekonomiku je prudký nárůst zadlužení špatnou zprávou, banky může alespoň dočasně těšit, protože pro ně může být růst úrokových sazeb naopak výhodný. Vyšší úroky totiž podle odborníkům bankám nevadí.
Hůř ale nárůst deficitu ponesou domácnosti, které jsou zadlužené. Těm totiž porostou úroky z půjček, a tím i pravidelné splátky. Nejobtížnější ale bude situace pro tuzemské podniky. S tím, jak poroste atraktivita úročení státních dluhopisů, se bude ještě dále snižovat zájem bank poskytovat podnikům úvěry.
Podniky těžce shánějí úvěry
"Banky by byly schopny pojmout daleko větší množství dluhopisů, než mají dneska. Ale na úkor čeho? Vytěsňování úvěrů. V okamžiku, kdy dosáhne úroková sazba z dluhopisů tak velké výše, že vzhledem k nízké rizikové váze, bude pro banky výhodnější nakupovat státní dluhopisy, než půjčovat klientům," říká ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.
Už dnes přitom české firmy dlouhodobě upozorňují na to, že sehnat bankovní úvěry je pro ně velmi problematické. Podle prezidenta Svazu dopravy a průmyslu Jaroslava Míla už proto podniky musely omezit některé své investiční aktivity.
"Podniky mají velice složitý přístup k úvěrům. Banky zpřísnily požadavky na spoluúčast a na garance. A pokud Česká republika nezačne skutečně velice rychle něco se svým zadlužováním dělat, je více pravděpodobné, že se zhorší rating České republiky, což bude mít dopad na úrokové sazby," tvrdí Míla.
Zásadní bude daňová politika
Rostoucí zadlužení bude kvůli dopadům na finanční trh, podniky i domácnosti do budoucna brzdit český hospodářský růst. Není proto reálné, že by se česká ekonomika vrátila k šestiprocentnímu tempu ekonomického růstu.
Tempo hospodářského růstu se bude v příštích letech odvíjet také od toho, jak si dokáže česká vláda poradit se snižováním výdajů a zvyšováním příjmů. Především daňová politika bude pro podporu hospodářského růstu zásadní.
Podle ekonoma Patria Finance Davida Marka by měla vláda daně zvyšovat tak, aby hospodářský růst špatnou daňovou politikou netlumila.
"Česká republika má složenou daňovou kvótu zhruba na průměrné úrovni zemí v Evropě. Nicméně v rámci této složené daňové kvóty jsou určité anomálie. A to v tom smyslu, že v Česku je relativně nízký podíl přímých daní na celkovém inkasu daní, na úkor právě daní nepřímých. To znamená, že pokud by se chtěla Česká republika přiblížit obvyklejší struktuře daní, patrně by to znamenalo zvyšování DPH a spotřebních daní," uzavírá Marek.
