Německé 'větrníky' přetěžují elektrické vedení v Česku

Přenosová soustava České republiky se bude muset vyrovnat se zatížením, které každoročně způsobují přetoky elektrické energie z německých větrných elektráren.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

větrné elektrárny

větrné elektrárny | Foto: Alena Palečková

Příval proudu ze severu Německa dělá problémy i přenosovým soustavám v Polsku, Rakousku, Slovinsku, Nizozemsku, Belgii nebo Švýcarsku.

Česká přenosová soustava je přitom od srpna informována o situaci ve větrných elektrárnách v rámci monitorovacího dispečinku společného pro středoevropské přenosové soustavy. Systém, který upozorňuje firmy na možná přetížení v důsledku silného větru, vznikl po problémech v polovině loňského listopadu. Situace se letos opakovala.

Podle generálního ředitele České přenosové soustavy (ČEPS) Petra Zemana vznikla krizová situace tak, že plánovaný tok byl 130 MW do Německa, ve skutečnosti šlo 1300 MW do Česka. Rozdíl mezi plánem a skutečností byl 1500 MW.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Zeman, generální ředitel ČEPS, o tom, zda České republice hrozí black-out kvůli přetokům elektřiny z větrných elektráren v Německu

"V minulém týdnu byla u nás situace opravdu kritická, protože se nám přetěžovala některá vedení tak, že jsme je museli vypnout. Tím jsme se dostali do stavu, kdy nebylo plněno hlavní kritérium spolehlivosti. Jakékoliv další poruchy by situaci hodně zhoršily," vysvětlil Zeman na Rádiu Česko.

Podle Zemana přináší problémy nekoordinovaný rozvoj větrné energetiky v Německu, kdy se pouze řekne, že 20 % elektřiny bude z obnovitelných zdrojů, ale neřeší se otázka připojení těchto elektráren a přenosu energie z místa výroby do místa spotřeby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Zeman, generální ředitel ČEPS , a Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, o problémech, které způsobují české přenosové soustavě německé větrné elektrárny

"Situace není už zvládnutelná v izolované soustavě. Kdyby nebylo Německo propojené do okolních soustav, samo by tu situaci nezvládlo," míní Zeman.

Black-out nehrozí, ale...

Problém spočívá podle Zemana hlavně v neúměrně dlouhé době výstavby liniových vedení. "Ta trvá deset let. Samotná výstavba jen dva až tři roky, ale zbytek spolkne příprava stavby a povolovací procedury. Brzdí to zkrátka evropské zákony."

Vyřešit současné problémy může podle Zemana hlavně mezinárodní spolupráce. "Snažíme se realizovat různá opatření s deseti dalšími provozovateli soustav - máme třeba systém výměny predikce výroby, probíhají společné porady dispečerů prostřednictvím telekonferencí, je tu i společný varovný systém. Hlavním problémem je ale legislativa."

Vysvětlil, že jsou se sousedními přenosovými soustavami dohodnuty i další postupy, které mají předejít případnému black-outu, tj. úplnému výpadku sítě.

"Řešíme to rekonfigurací soustav, což znamená, že některá vedení se zapnou, některá vypnou. Pak je možnost redispečinku - zapínání a vypínání elektráren, aby se ovlivnil tok elektřiny. V kritické fázi je možné vypnout větrné elektrárny. Poslední možností je vypnutí vedení do Německa. Black-out tedy nehrozí, máme dost možností, jak mu zabránit. Musel by někdo selhat," vysvětlil Zeman.

Dodal, že potíže se budou bohužel spíše zvětšovat. "Nyní je v Německu instalováno 25 tisíc MW větrníků, má jich ale být v dohledné době až 50 tisíc MW. Je to vážný problém, my ho umíme řešit, ale může se stát, že se to tím nevyřeší a výpadek sítě opravdu nastane," varuje Zeman.

Alena Adámková, Anna Baumová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme