Čeští spotřebitelé neumí hájit svá práva. Horší jsou jen Řekové
Lidé v České republice se příliš brzy vzdávají při prosazování svých práv. Jako spotřebitelé se neumí dostatečně bránit. Sice znají svá práva, ale při prvních obtížích se vzdají a nepokračují v boji, byť by je to nemuselo stát ani korunu.
Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, která zkoumala spotřebitelské trhy v Evropské unii. A to formou eurobarometru, který oslovil více než 25 tisíc obyvatel Unie.
„Když jsem tu zprávu viděl, tak jsem zjistil, že Češi jsou druzí nejhorší v rámci EU, co se týče vymáhání svých práv v případě, že jsou nespokojení s produktem či službou, kterou si pořídí. Apatičtější už jsou jenom Řekové. V rámci reklamace už se prostě už neodvážíme k dalšímu kroku,“ popisuje finanční arbitr České republiky František Klufa.
Zatímco Češi jsou předposlední, na prvních místech jsou Holanďané a Belgičané, kteří skutečně když s reklamací neuspějí, nevzdají se a nakonec většinou vyhrávají.
V rámci celé Evropské unie jen čtyři procenta lidí vzdá další pokusy o reklamaci, i když ví, že jsou v právu. U nás je to ale deset procent. Více než dvojnásobek evropského průměru.
„Čeští spotřebitelé jsou poměrně velmi spokojení s produkty a službami, které jednotlivé obchodníci nabízejí. Jsou poměrně dobře informováni o možnosti domáhat se svých práv, ať soudním či mimosoudním prostřednictvím. Ale jsou prostě apatičtí, když v po prvním kroku neuspějí. V tom jsme výjimeční,“ pokračoval Klufa.
První neúspěch odradí
Když obchodník reklamaci neuzná, nebo například finanční ústav neopraví špatné zaúčtování, lidé u nás si často řeknou, že prostě peníze oželí. Že jim to za tu námahu a čas nestojí.
„To je škoda. Je to možná dané tím, že institucí, které se zabývají ochranou spotřebitelů, je v ČR hodně. Možná je třeba udělat systém jednodušší a průhlednější, aby se lidé nebáli za svými právy jít. Myslím si, že když jsem vydal své prostředky za nějaký produkt nebo službu, měl bych hájit svá práva a své peníze. Jestliže mi někdo udělá nějakou nekalost, prodá boty, které se mi, než dojdu domů, rozpadnou, nebo mi naúčtuje poplatky, které jsou ze zákona zakázané, měl bych se svých práv domáhat," dodal Klufa.
Za nejpodstatnější faktor, proč čeští spotřebitelé dostatečně nehájí svá práva, považuje Jan Votočka ze Sdružení ochrany spotřebitelů obecně špatnou vymahatelnost práva v ČR.
„Úspěšnost reklamací v České republice odhadujeme na 60 procent. Žádné oficiální statistiky ovšem neexistují,“ uvedl Jan Votočka.
Za českou „specialitu“ považuje reklamace obuvi, kde je zakořeněno, že první reklamace jsou většinou zamítnuté. Ve většině případů se boty ani nedostanou k nějakému expertovi, který by to posoudil.
„Teprve když se spotřebitel ozve, začne se nějakým způsobem bránit, se začne posuzovat, zda je reklamace oprávněná,“ řekl Jan Votočka.
Situaci částečně zlepšuje nově platný zákon, podle kterého musí být v nově uzavíraných smlouvách o spotřebitelském úvěru nebo o smlouvě o běžném účtu klauzule, která říká, že v případě sporu se klient může obrátit na finančního arbitra.
Tato informace je pro zákazníka určitě důležitá. Ale změnit přístup by měli i sami nespokojení zákazníci. Vyzval je k tomu i Jan Votočka z SOS.
Nejen, že po vyhraném sporu získají zpět peníze, ale také posílí své sebevědomí. Hlavně ale postupně můžeme dospět k tomu, že si obchodníci a finančníci budou dávat větší pozor. Aby si ušetřili nepříjemnosti a náklady na pokuty, budou se snažit poskytovat kvalitnější zboží i služby. Tedy alespoň doufejme.
