Češi více čerpají z fondů EU. Ohrozí to exportéry, říká ekonom
Česká republika byla dlouho kritizovaná za nízké čerpání peněz z evropských fondů. Nicméně letošní rok by se mohl hodnotit v tomto směru už jinak. Příliv peněz Bruselu však může přinést i negativa.
„Bylo tu zpoždění v náběhu čerpání. Vedle toho byla krize u evropských fondů velkým hybným momentem. V určité chvíli především v soukromé sféře začaly vysychat zdroje financování a možnosti dalšího rozvoje. Nabídka evropských fondů tak byla na místě,“ vysvětlil vyšší využití fondů EU ze strany České republiky hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Podle ministerstva pro místní rozvoj se např. ke konci srpna podařila schválit na konkrétní projekty z celkové alokace na roky 2007 až 2013 téměř polovina, což činí přes 374 miliard korun. Úřad už v tuzemsku schválil 16 179 projektů, které mají smlouvu na financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Česko má v letech 2007 až 2013 nárok zažádat ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti téměř o 769 miliard korun, což činí podle propočtů Jana Bureše osmnáct procent HDP. A tak vysoké číslo může znamenat problém.
„Nevyhneme se tím pádem tlaku na posilující korunu. I když tady máme určitou dohodu mezi ČNB a ministerstvem financí o tom, že by se tomuto posilování mělo zamezit skrze to, že si ČNB veškerá eura ponechá v rezervách a natiskne za to nové koruny,“ upozornil hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Evropské peníze budou mít i negativní dopady
„Podle mě ale nebude tak jednoduché ošetřit tento negativní dopad bruselských eur. Když natisknete nové koruny za osmnáct procent HDP, může vám to slušně zvýšit inflační rizika, s čímž by ČNB musela nějak bojovat. Proto zřejmě část eur stejně skončí na trhu a ČNB se jich bude zbavovat. Sázím tedy na dopad bruselských eur na českou korunu a tím pádem negativní na české vývozce,“ předpověděl Bureš.
ČNB a ministerstvo financí podle něj mnoho možností k zabránění posilování koruny nemají:
„Jsou spíše v pasti posilující koruny. Jedinou věc, kterou ČNB může zvážit, je přehodnotit inflační cíl. Říct si, že pro rok či dva pro ni nebude inflace zásadní a kumulovat více eur v devizových rezervách a nějakým způsobem neošetřovat inflační rizika, která z toho plynou. To asi ČNB úplně za hlavu nehodí . Problému posilující koruny se v určitou chvíli vyhnout nedá.“
Česká ekonomika tak v příštích letech zaplatí za peníze z evropských daní poměrně krutou daň. Evidentně lepší by asi pro českou korunu bylo přijímat velké množství eur v dobách hluboké recese.
„Určitě by bylo lepší peníze přijímat v době recese, protože v tu chvíli není inflace problém. Vyřešil by se svým způsobem sám, protože v dobách krize se naopak centrální banky trochu snaží vyvolat inflační očekávání. A dodatečným pumpováním peněz do ekonomiky hospodářství podpořit, uvedl ekonom.
Problém ale prý nevězí ani v tom, že Češi nezačali čerpat peníze dříve:
„Nemyslím si, že by se problém vyřešil tím, že bychom byli o něco rychlejší. I kdybychom rychlejší byli, stejně bychom nedosáhli toho, aby k nám bruselské peníze přišly na začátku krize, tedy začátkem roku 2009.“
Řešením podle Bureše v žádném případě ale není v tom, peníze z evropských fondů pro Českou republiku nečerpat:
„Peníze jsou na stole a je třeba realitu vnímat takovou, jaká je. Vytvoří se tlak na posílení koruny a je třeba s tím počítat, zejména v kalkulacích exportérů. Bruselské peníze určitě přinášejí mnoho dobrého, spoustu nových investičních projektů. Ale pro český průmysl znamenají i značná rizika.“
