Cigarety by měly stát 400 korun, píše se ve studii o kouření
Z prodeje cigaret plynou do státního rozpočtu desítky miliard ročně, ovšem na druhé straně léčba nemocných kuřáků zase desítky miliard ze systému odčerpává. Porovnáním těchto dvou pohledů se už v minulosti zabývaly různé vědecké studie. Autorkou té nejnovější je Hana Ross.
Hana Ross už víc než deset let zkoumá ekonomické dopady spotřeby tabáku. Její poslední studie se zabývala rokem 1999 a ze závěru vyplývá, že stát přišel kvůli kouření o 89 miliard korun. Tato částka zahrnuje například výdaje na zdravotní péči, ztráty v důsledku snížené produktivity práce, předčasnou úmrtnost a další aspekty. Aby se tyto prostředky do rozpočtu vrátily v odpovídající výši, měly by podle Hany Ross cigarety výrazně podražit.
„Krabička cigaret neodráží to, co stát stojí fakt, že lidé kouří. Cena krabičky cigaret by u nás měla být asi tak čtyři sta až pět set korun, aby to zaplatilo náklady. Zvýšené náklady spočívají v tom, že kuřáci mají větší zdravotní péči, častěji jsou nemocní, tudíž jejich pracovní produktivita je nižší. A také dřív, zhruba asi o patnáct let, umírají. Polovina kuřáků umře v produktivním věku. Tím pádem se ztrácí produktivní síla ze společnosti,“ řekla Ross.
Právo na svobodnou volbu
Kritici tohoto pohledu trochu cynicky namítají, že kuřák, který v důsledku své závislosti zemře předčasně, státu naopak ušetří na důchodech. Hlavním argumentem zastánců kouření je pak právo na svobodnou volbu.
„Každá společnost je založená na tom, že člověk má svobodnou volbu a rozhodne se, co si chce za své peníze koupit. Kuřák už ale tu volbu nemá, protože je závislý. Kdyby si kuřáci nekupovali cigarety, tak by buď peníze ušetřili nebo by je utratili za nějaké jiné zboží. Jiné zboží jaké také daněné, tudíž by rozdíl příjmu celkem minimální,“ podotkla Hana Ross. Podle ní stát z prodeje tabáku ročně získá jen asi dvacet miliard korun.
Analytik Reifeisen Bank Aleš Michl ale uvádí aktuální číslo čtyřicet miliard ročně, což prakticky dvojnásobek. Razantní zdražení cigaret by podle něj přineslo spíš negativní dopady nejen pro společnost, ale i ekonomiku.
Černý trh s cigaretami
„Pokud cigarety teď zdražíme, tak si myslím, že to nepovede ke snížení poptávky. Jediná možnost, jak s poptávkou zahýbat, jsou ekonomické cykly. V recesi se bude kouřit méně, v expanzi se naopak bude kouřit víc,“ řekl Michl.
„Podle mého názoru, pokud by se politik pouštěl do nějakých šílených plánů, kdyby zdražoval cigarety na pět set, šest set korun a snažil se pseudovymítit kouření, tak tady bude obrovský černý trh s cigaretami. Tudy cesta v žádném případě nevede,“ dodal analytik.
Že kouření způsobuje smrtelná onemocnění, je nesporné. A snazší, než kuřáka zbavit jeho závislosti, je s kouřením vůbec nezačínat. Důležitá je v tomto případě prevence, ve které můžou sehrát klíčovou roli především rodiče. A to nejlépe tím, že půjdou svým dětem příkladem a sami s kouřením přestanou.