ČR, Maďarsko i Polsko zatím nepřijmou euro. Neplní kritéria

Předsedové vlád ČR, Maďarska a Polska (zleva) Petr Nečas, Viktor Orbán a Donald TuskFoto:  ČTK

Česká republika nestanoví datum přijetí eura. Prohlásil to premiér Petr Nečas po jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Praze. Petr Nečas, Donald Tusk i Viktor Orbán shodně uvedli, že jejich země zatím neplní kritéria potřebná pro připojení k eurozóně.

Země Visegrádské skupiny se před vstupem do Evropské unie zavázaly přijmout euro, dosud tak z nich ale učinilo jen Slovensko. 

„Já chci zdůraznit, že vláda pod mým vedením nestanovila a nestanoví datum přistoupení k euru,“ prohlásil český premiér Petr Nečas. 

Dodal, že pro toto rozhodnutí existují minimálně dva důvody. 

„Česká republika nesplňuje v tuto chvíli konvergenční kritéria. A tím druhým, a musím říci v tuto chvíli velmi otevřeně, důležitějším důvodem je, že projekt eura se velmi výrazně mění proti první polovině minulého desetiletí. Z monetární unie se postupně stává také transferová a dluhová unie. Nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál,“ uvedl český premiér. 

Podle šéfa české vlády není řešením stávajících problémů v eurozóně útěk ke stále hlubší integraci. Podobné stanovisko ohledně přijetí eura má v současnosti i Maďarsko, které zasáhla hluboká hospodářská recese. 

„Maďarská ekonomika není natolik silná, aby byla schopná vstoupit do eurozóny, touto otázkou se ani nezabýváme. Nebudeme záviset na těch, kteří bez ohledu na nás změnili příslušná pravidla vstupu. A jsme proti tomu, aby se Evropská unie dělila na země eurozóny a země unie. Mezi těmito zeměmi musí být propojení,“ uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. 

Co nejstabilnější eurozóna 

S eurem na druhé straně stále počítá Polsko, ovšem až Varšava splní maastrichtská kritéria. 

„Jednoznačně mohu potvrdit, že polská vláda má zájem o přistoupení k eurozóně. My jsme rozhodnuti přijmout společnou měnu, jsou k tomu ale nezbytné podmínky, které zatím nesplňujeme. Zároveň bych ale dodal, že i eurozóna musí splňovat kritéria, ke kterým se sama zavázala. Rádi bychom, aby se plnění kritérií týkalo všech – velkých, slabších, menších. Všichni musí plnit maastrichtská kritéria tak, aby eurozóna byla tak atraktivní, jako v okamžiku jejího vzniku,“ připomněl předseda polské vlády Donald Tusk. 

I přes uvedené důvody ale státy Visegrádské skupiny pochopitelně mají zájem na tom, aby eurozóna byla co nejstabilnější. 

„Jsme s eurozónou velmi silně ekonomicky propojeni. Naše malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika je závislá na exportu, kde 70 procent zahraničního obchodu směřuje do eurozóny. Tak máme skutečně velice silný zájem na tom, aby eurozóna byla ekonomicky stabilní,“ podotkl premiér Petr Nečas.