Do Německa míří za prací stále více Čechů. Pociťují to i čeští zaměstnavatelé
Za lepšími platovými podmínkami a různými benefity míří do Německa čím dál více zaměstnanců z Čech. Jen v Sasku pracuje na 4 tisíce lidí z Česka.
Peníze jsou hlavním důvodem, proč začal pracovat za hranicemi také kuchař Jaroslav Vydra z Děčína. „Ty peníze, co máme v Německu, vám tady v Česku v životě nikdo nedá,“ říká.
Za stejnou práci kousek za hranicemi bere pan Jaroslav o 20 tisíc víc než v Čechách, po nějaké době si tedy chce zažádat i o německé občanství. „Určitě o to budu usilovat, má to svoje výhody – člověk si může zažádat o různé dávky, o různé věci, které v Česku nejsou.“
Do sousedního Německa míří za prací stále více Čechů. Natáčela o tom Daniela Pilařová
Do Německa za prací dojíždí už třetím rokem také pan Petr. Vzhledem k tomu, že v Děčíně by jako kuchař dostal zhruba 12 tisíc čistého, práci si v místě bydliště vůbec nehledal. „Po škole jsem šel hned do Německa. Měl jsem maturitu a základ němčiny.“
Na to, že absolventi odchází hned po skončení školy raději do zahraničí, si často stěžují zaměstnavatelé. Třeba na státním zámku v Benešově nad Ploučnicí shání už tři roky průvodce horko těžko.
„Hlavní nezájem pramení především z platu, který je nechci říct nízký, ale asi neodpovídá představám dnešních mladých lidí, kteří raději utíkají za prací do zahraničí, která je samozřejmě daleko lépe ohodnocená,“ potvrzuje mluvčí zámku Michaela Hlinková.
Počet nezaměstnaných v Ústeckém kraji aktuálně mírně vzrostl. Míra nezaměstnanosti v prosinci vystoupala o 0,1 procentního bodu na 8,9 procenta. Podle úřadu práce se na tom podepsalo ukončování stavebních prací v regionu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti - 11,1 procenta - je v Mostě. Regionem s nejnižší nezaměstnaností v kraji je Litoměřicko. V rámci celé republiky počet lidí bez práce v prosinci vzrostl na 6,2 procenta.
Jediné, co zájemce o práci v Německu odrazuje, je nedostatečná jazyková vybavenost. Josef Koun z Děčína by také rád odešel pracovat za hranice. „Uvažuju o tom a už se nějakým způsobem doučuju německy. Mám pocit, že je tam trošku jiný přístup k zaměstnancům,“ říká pan Josef.
Jaroslav Vydra ale vidí zrovna přístup německých zaměstnavatelů k českým pracovníkům méně idylicky. Funguje to tam tak, že my jsme Češi, oni jsou Němci, oni jsou pánové, my jsme ti podřadní, jako u nás nějací Ukrajinci nebo Filipínci. I přesto mě tam drží ty finance,“ popisuje Jaroslav.
Podle pracovnice krajského Úřadu práce v Ústí nad Labem Leony Bláhové nejvíce Čechů pracuje v Německu jako takzvaní pendleři. „Je o to i největší zájem ze strany uchazečů tady; ne přestěhovat se do Německa, ale dojíždět za tou prací. Když to zaměstnání seženou, tak nejčastěji jde o pomocné práce,“ dodává Leona Bláhová.
