Kvůli náporu elektřiny z Německa loni čelila česká přenosová soustava rekordnímu zatížení
Česká přenosová soustava byla loni vystavena rekordnímu zatížení. Přepravila o 40 procent více proudu než před rokem. Vypořádat se musela zejména s náporem elektřiny z Německa. Kvůli přemíře německé energie také dochází ke ztrátám na tuzemské soustavě, a to až o 20 procent. Společnost ČEPS chystá další opatření na zabezpečení přenosové soustavy před přetoky proudu ze zahraničí.
„Základní opatření jsou posílení přenosové schopnosti, zdvojování vedení, zvyšování kapacity rozvoden a prvků v nich a instalace transformátoru s posunem fáze, které budou umožňovat přerozdělování toků na jiná, nedotčená vedení,“ popsal místopředseda představenstva Miroslav Vrba.
Transformátor bude v Hradci u Kadaně. Fungovat by měl začít koncem roku a vyjde na dvě miliardy korun. ČEPS už také asi pět let vyjednává s Německem, aby vybudovalo a posílilo svou vlastní přenosovou síť ze severu na jih.
Česká přenosová soustava byla loni vystavena rekordnímu zatížení. Přepravila o 40 procent více proudu než před rokem
Jde totiž o dlouhodobý problém. Většina německé elektřiny se vyrábí na severu země, kde je řada větrných elektráren.
Když začne foukat vítr, valí se elektřina sítí na jih – nejen do jižní části Německa, ale i do dalších států, které elektřinu kupují. To dělá při extrémních nárazových množstvích problémy české přenosové soustavě, ale i té polské.
Přenosová síť musí rychle reagovat, aby dodržela bezpečnost a například nespadla z přetížení. Laicky řečeno, aby udělala místo elektřině z Německa, vypíná některé domácí výrobní zdroje, které do sítě dodávají. Musí také přesměrovávat toky elektřiny jinam.
O komplikacích spojených s rostoucím zatížením české přenosové soustavy mluvil energetický expert Michal Šnobr
„Náhlý přetok větrné energie, která nemá uplatnění na severu Německa a musí být přepravena přes naše území a také částečně přes Polsko na jih Německa a do Rakouska, může způsobit poměrně velké potíže a krajním výsledkem může být i výpadek v České republice, blackout,“ upozornil energetický expert Michal Šnobr.
„Česká přenosová soustava začala stavět odražeče na našich hranicích s Německem, abychom právě v okamžiku, kdy začnou hrozit výrazné přetoky elektřiny, dokázali tu elektřinu odrazit nazpátek do Německa. Obávám se ale, že jejich využití nebude nic jednoduchého, protože tím obráceně způsobíme poměrně velké problémy německé přenosové soustavě,“ dodal Šnobr.
Náklady ČEPS na opatření spojená s nápory elektřiny ze zahraničí loni přesáhly 90 milionů korun. Podle Šnobra tyto náklady dopadají i na české spotřebitele.
České elektrárny loni vyrobily celkem 84 terawatthodin elektrické energie. „To je miliarda žehliček, které žehlí jednu hodinu,“ přiblížil Vrba.
Nejvíce elektřiny v Česku produkují jaderné elektrárny, loni ale rostla i výroba v přečerpávacích vodních elektrárnách a také v solárních. Ty zaznamenaly rekord krátce po poledni 21. dubna, kdy měly okamžitou výrobu 1 730 megawatthodin elektřiny.
