Zprávy → Domácí ekonomika10. srpna  2016 v 15:22  

Pěstitel vyhodil tuny okurek na hnůj. Zelenina mohla nasytit desítky bezdomovců, tvrdí iniciativa

Pěstitel vyhodil u Brna tuny okurek na hnůj - Foto: Štěpánka Kadlečková

Pěstitel vyhodil u Brna tuny okurek na hnůjFoto: Štěpánka Kadlečková

Na poli u Pasohlávek na Brněnsku leží na hnoji tuny vyhozených okurek. Pěstitel je nejspíš vyhodil kvůli jejich přezrálosti. Zelenina přitom podle dobrovolníků z iniciativy Zachraň jídlo mohla zasytit desítky bezdomovců.

Okurky leží na poli mezi Pasohlávkami a Brodem nad Dyjí už několik dní. Vydatně na ně prší a celá hromada silně zapáchá. 

Pěstitelem je německá firma, která má u Pasohlávek několik lánů s okurkami. Reportérům Českého rozhlasu se nepodařilo sehnat vyjádření společnosti, proč zelenina skončila na hnoji.  

Nakládačky ale byly podle místních obyvatel už přerostlé, a supermarkety je proto odmítly přijmout. 

„Čas od času se stane, že při přijímání na řetězci najdou nějakou závadu. Pěstiteli pak buď část, nebo celou dodávku vrátí. Zpravidla pokud se tak děje, tak ji zemědělec přiveze zpět. Už to nepřebírá, netřídí a vysype to na kompost nebo do bioplynové stanice, prostě to ekologicky zlikviduje,“ popisuje předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. 

V případě okurek z Pasohlávek by je měl pěstitel zničit přímo na poli. Úrodu zapraví do půdy speciální stroj s takzvanými diskovými bránami. Okurka je vlastně z velké části tvořená vodou, takže by s tím neměl být problém. 

Plodiny z polí pro sociálně potřebné 

Podle iniciativy Zachraň jídlo, jejíž dobrovolníci sklízí z polí vyřazenou zeleninu, je úrody škoda. Chtějí oslovit více zemědělců v kraji a nabídnout jim spolupráci. Jídlo, které skončí zaorané v poli, na kompostu nebo bioplynové stanici, by mohli rozdat sociálně potřebným. Pro tyto účely v Brně vznikla i potravinová banka. 

„V rámci projektu Paběrkování jsme připraveni přijet na soukromé pole a sesbírat to, na čem se s majitelem dohodneme. Těším se, že na jižní Moravě bude běžné, že co se neprodá supermarketům, může se nabídnout potravinové bance, která zařídí sklizeň a distribuci,“ říká předseda iniciativy Pavel Kosorin. 

Přebytky kromě toho dále končí také třeba v konzervárnách nebo jako krmení pro zvířata. Pěstitelé podle odborníků vůbec nesklidí nebo vyhodí do koše až 20 procent světové zemědělské produkce. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace