Podniky zřejmě nebudou nadále platit za znečišťování ovzduší

Tovární komínyFoto:  Comstock Images

Povinnost podniků platit poplatky za znečišťování ovzduší zřejmě v roce 2015 skončí. Jde o emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, které průmyslové firmy vypouštějí do ovzduší. Za tuhé znečišťující látky by měly platit ještě do konce roku 2021. Podle původního návrhu koalice se měly poplatky naopak ztrojnásobit. Nakonec ale poslanci vládní předlohu radikálně změnili a prošel pozměňovací návrh občanského demokrata Jana Bureše. Nový zákon o ochraně ovzduší teď míří k posouzení Senátu.

„Prošla varianta, která je asi na čtvrt cesty toho, co byl původní vládní návrh. To byl návrh, který opustil ministerstvo životního prostředí zhruba před rokem, kdy martyrium projednávání zákona začalo,“ říká náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč. 

„Pro nás je to velké zklamání. Především proto, že se jednalo o vládní návrh, který víceméně torpédovala vládní ODS a nepodpořila ho. Čekali jsme, že sněmovna bude spíše chránit zájmy obyvatel a ne průmyslových podniků. Stal se ale přesný opak,“ uvádí Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace. 

Poplatky jsou podle Freidingera motivačním prvkem. Čím více podnik znečišťuje, tím více platí. Když se snaží a zavádí čistší technologie, platí méně: „Motivační prvek je jasný a ten bude v budoucnu odstraněn.“ 

„Poplatky jsou pouhým promilem skutečných nákladů, které tady jsou díky znečišťování ovzduší. Podle studie evropské enviromentální agentury jsou ty náklady až 150 miliard korun ročně. Poplatky jsou jen kapkou v moři. Navíc většina peněz z poplatků putuje zpět do ochrany životního prostředí, protože jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. To v budoucnu odpadne a zhruba těch 500 milionů, které nyní ročně poplatky tvoří, bude muset nově hradit daňový poplatník,“ upozorňuje Freidinger a dodává: 

Čtěte také: Revize kotlů na tuhá paliva budou povinné jednou za dva roky

„Doufám, že senátoři budou více naslouchat ministerstvu životního prostředí a dalším odborníkům a ne průmyslové lobby a ty poplatky se do zákona vrátí.“ 

V dalších letech naštěstí enviromentální legislativa přichází od roku 2016 se spoustou nových požadavků. Je to například povinnost velkých znečišťovatelů přejít na nejlepší dostupné techniky, což podle Hlaváče nutně vyvolá velkou řadu investic. Bez nich nebudou podniky dosahovat emisních stropů, které bude legislativa požadovat.