Přísnější pravidla odrazují nové klienty penzijních fondů
Penzijní připojištění funguje v Česku 20 let. Za tu dobu se úspory ve fondech zhodnotily lidem o více než 40 miliard korun. Do systému dobrovolného penzijního připojištění se zapojilo přes 70 procent práceschopných obyvatel. Od loňského roku ale zájem o nové smlouvy v takzvaném třetím pilíři klesá. Asociace penzijních společností proto navrhuje vládě změny pravidel.
Celkem 306 a půl miliardy korun mají naspořeno účastníci penzijního připojištění. Na důchod si takto ukládá celkem 4 miliony 848 tisíc lidí.
Jedním z nich je čerstvě Pavel Procházka. Devatenáctiletý student střední školy si založil penzijní připojištění před dvěma týdny.
Přísnější pravidla odrazují nové klienty penzijních fondů. Podrobnosti zjišťovala Jitka Hanžlová.
„Mám strach z toho, že v budoucnosti nebudu mít na důchod peníze a stát se o mě nepostará. Půjdu do důchodu, mám to spočítané, asi v 70 letech. Brzy na tenhle krok určitě není. Čím dříve, tím lépe,“ vysvětluje své rozhodnutí Procházka.
Odkládá si tu nejmenší možnou částku, aby ještě mohl dostat státní příspěvek. Tedy 300 korun měsíčně. Velmi brzy začala s penzijním připojištěním také Eva Karpová, a to před 20 lety.
„Pokládala jsem to za přijatelný, konzervativní a solidní způsob spoření. I když jde o nepojištění produkt. Položky byly nízké, tak jsem to brala jako standardní krok,“ vzpomíná Karpová.
Vyšší státní příspěvek nebo podpora zapojení zaměstnavatelů
Od roku 2013 se ale změnila pravidla a penzijní fondy hledají nové klienty obtížněji. Jarmila Škvrnová, která stála jako první v čele Asociace penzijních společností, si myslí, že by se měla zvýšit motivace lidí k penzijnímu spoření.
„Vyšší motivaci by mohlo způsobit vytvoření portálu nebo call centra, kde by se občané mohli zeptat na své konkrétní účty. Jaký budu mít důchod? Kolik potřebuji spořit, abych měla důstojný doplňkový příjem? Toto tady stále chybí,“ upozorňuje Škvrnová.
Třetí pilíř je dobrovolné spoření. Část peněz si ukládá sám střadatel, část mu přispívá zaměstnavatel a stát. Umožňuje i daňové odpočty. Jejich výše se určuje podle toho, kolik si každý ročně nastřádá.
Prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk doufá, že politici rozhodnou o takových úpravách, které by znamenaly pozitivní impulz pro rozhýbání trhu.
Jako příklad uvádí další zvýšení státního příspěvku nebo podporu vyššího zapojení zaměstnavatelů. Vladimír Bezděk se přimlouvá i za vrácení přesně stanoveného věku, ve kterém bude mít klient nárok na výplatu svých peněz a kromě toho i za návrat výsluhové penze.
„Přesně definovanou situaci, kdy si klient může na část prostředků, které dosud naspořil na svém penzijním produktu takzvaně beztrestně sáhnout. Aniž by musel vracet státní příspěvek nebo dodaňovat poskytnuté daňové výhody,“ dodává Bezděk.
Když třeba ve třiceti zvažuje člověk penzijní připojištění, tak neví, kdy se k ukládaným penězům dostane. Stát totiž neustále odsouvá hranici odchodu do důchodu.
Pokud si peníze nemůže vybrat dříve než před důchodovým věkem, jsou to pro něj umrtvené prostředky na příliš dlouhou dobu. Proto stále hodně mladších lidí na penzi ve fondech nešetří.
