Rada ČNB oznámí své plány ohledně kurzu koruny. Experti velké změny nečekají
Kurz koruny by se mohl i nadále držet poblíž 27 korun za euro, odhadují analytici oslovení Českým rozhlasem. Své další plány ohledně české měny by dnes měla oznámit bankovní rada České národní banky.
„Pravděpodobně budeme svědky toho, že nám centrální bankéři řeknou, že prodlužují ten svůj intervenční režim, to znamená, že prodlužují ten režim slabší koruny a prodlouží ho někam na přelom let 2016, 2017,“ odhaduje ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
Stejného názoru je i bývalá členka bankovní rady, nynější hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. „S nejvyšší pravděpodobností dojde k časovému posunu kurzového závazku, opuštění režimu bude odsunuto minimálně na konec roku 2016,“ řekla Radiožurnálu.
Posunutí termínu už dříve naznačil guvernér ČNB Miroslav Singer ve slovenském listu Hospodárske noviny. Stejně tak viceguvernér banky Vladimír Tomšík řekl, že konec intervencí by se mohl posunout na pozdější dobu v závislosti na inflační prognóze, kterou banka představí právě dnes.
Co lze očekávat od zasedání bankovní rady ČNB, nastínila její bývalá členka, hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová
Ekonomové příliš optimistické závěry nečekají. „Klesající ceny ropy a potravin v České republice plus záporná inflace, kterou si dovážíme z Evropy, stlačí novou prognózu hodně blízko nule. Trh může reagovat na nový odhad inflace mírným oslabením koruny, v žádném případě ale nepočítáme s tím, že by Česká národní banka posunula hranici, kterou teďka drží na 27 korunách, někam výš, třeba na 28, 29,“ říká analytička Raiffaisenbank Helena Horská.
V první polovině tohoto roku bude meziroční inflace podle ekonomů záporná, tedy ekonomika bude v deflaci. Důvodem jsou právě nízké ceny ropy nebo potravin.
„Tahle deflace bude hodně způsobena pozitivním šokem v podobě snižujících se cen ropy a centrální bankéři budou zasahovat teprve v případě, že by se začala přelívat tato nízká cenová hladina do inflačních očekávání, například, že by docházelo ke zpomalování tempa růstu mezd. Mzdová inflace je také jedním z faktorů, který oni sledují,“ dodává Lukáš Kovanda.
V průběhu příštího roku by měl podle oslovených ekonomů efekt nízkých cen ropy vyprchat a inflace by se měla pomalu vracet ke svému cíli. A od toho se bude odvíjet délka celého intervenčního programu.
„Česká národní banka bude chtít držet kurz koruny na slabších úrovních, aby zabránila dlouhodobějšímu a trvalejšímu poklesu inflace do záporných hodnot. Předpokládáme, že Česká národní banka ve své prognóze už nebude počítat s tím, že ukončí kontrolu kurzu v prvním čtvrtletí roku 2016, ale dost možná až na konci roku 2016,“ podotýká Horská.
Zásadní je podle ekonomů i to, jak moc lidé utrácejí. A zatím se zdá, že výdaje slabé nejsou. Potvrzuje to i vývoj maloobchodních tržeb, které se v prosinci minulého roku meziročně zvýšily téměř o 5,5 procenta. Podobnou situaci očekávají analytici i v dalších měsících.
