Spotřeba papíru v Česku prudce roste
Spotřeba papíru v Česku se za posledních 20 let se zhruba ztrojnásobila. Vyplývá to z aktuální analýzy ekologického sdružení Arnika, které nárůst spotřeby papíru v Česku dlouhodobě sleduje.
Zatímco na začátku 90. let spotřeboval jeden obyvatel Česka v průměru 50 kilogramů papíru za rok, v roce 1997 už to bylo 100 kilogramů a dnes činí roční spotřeba 150 kilogramů na osobu.
K nárůstu spotřeby papíru přispělo rozšíření kancelářských prostor, větší cenová dostupnost kancelářské techniky včetně tiskáren, ale výraznou roli hraje také tištěná reklama.
"Každá domácnost dostává ročně do schránky 15 až 20 kilogramů reklamních letáků, zvětšuje se počet obalů, zvětšuje se i počet tiskovin rozdávaných zadarmo," připomíná Milan Havel ze sdružení Arnika.
Česko vykazuje největší spotřebu papíru ze všech východoevropských států. Spotřebujeme ho ročně o 50 kilogramů na hlavu více než například Slovensko. Na druhou stranu je to ale stále méně než naši západní sousedé. Třeba Němci nebo Rakušané spotřebují každý rok ještě o 100 kilogramů papíru na osobu více.
Recyklace šetří lesy i energii
To má samozřejmě negativní dopad na životní prostředí, upozorňuje Havel. "Papírenský průmysl se celosvětově podílí asi na 20 procentech těžby dřeva. U nás je to méně, asi 15 procent. Třeba v Evropě plocha lesů obecně přibývá, ale problém je v tom, že se hodně těží v rizikových oblastech, v oblastech pralesů, původních lesů. Tam je to obrovský problém."
Vliv na životní prostředí má i samotná výroba papíru, která je energeticky náročná. "Spotřeba papíru vždy znamená spotřebu surovin a hlavně spotřebu energie. Ani recyklace není zachraňující, protože se nám vrátí z vložené energie pouze 30 až 60 procent podle druhu podle druhu papíru. Stejně tak energetické využití ve spalovně je také mýtus, ve skutečnosti se nám vrátí necelých 10 procent původně vložené energie," vysvětlil Havel.
I přesto je recyklace papíru z hlediska vlivu na životní prostředí výhodná. Dá se totiž recyklovat pětkrát až šestkrát a šetří lesy i energii. "Energetická náročnost na výrobu recyklovaného papíru je daleko nižší. Například spotřeba energie na výrobu novinového papíru z recyklovaného v papírně Štětí byla zhruba pětkrát menší, než když se vyrábí ze dřeva," přiblížil Havel výsledky jedné ze studií.
Neplatí to ale pro výrobu vysoce bílého recyklovaného papíru, protože odstraňování barev je energeticky velice náročný proces. Technologie na výrobu klasického bílého recyklovaného papíru je velmi drahá, a to je také podle Havla jeden z důvodů, proč se tento druh papíru recyklací téměř nevyrábí.
Ne všechno se dá recyklovat
Výrobci recyklují spíše jiné druhy papíru. Jak potvrzuje ředitel papíren Větřní Dušan Grmolec, všichni producenti se snaží používat při výrobě sběrový papír co nejvíce: "Vzhledem k tomu, že neustále roste cena primárního vlákna a buničiny na trhu nejen regionálním, ale i světovém, tak každý výrobce papíru, který chce co nejefektivněji vyrábět, má zájem maximalizovat využití levnějších surovin."
Sběrový papír však není možné v Česku použít pro výrobu jakéhokoliv papíru. To podle Grmolce producenty při jeho využívání omezuje. "Každý papír má svůj účel použití a je také vyžadována určitá kvalita. Například pytlíky pro styk s potravinami ne vždy jsou vhodné z recyklovaného papíru, protože tam je vyžadován čistý hygienický papír, a ten se dá vyrobit pouze z primárního vlákna."
Ve vyspělých zemích se na výrobu papíru použije až 60 procent recyklovaných materiálů. Například papírny Větřní ale zatím vyrábí sáčky a obaly z recyklovaného papíru zhruba ze 45 procent, a to především kvůli nedostatků vhodného sběrového materiálu.
"Není papír jako papír. Často se povrchově upravuje, potiskne se nebo se potáhne polyetylénem a pak se těžko zpracovává. Spoustu nečistot obsahuje i papír, který sbíráme my jako občané do modrých kontejnerů, tam k tomu bývají přilepené i další plasty a podobně. To je sběrový papír nejnižší kategorie, který v této zemi nikdo moc nezpracovává, možná výrobci lepenek, ale většinou je z toho velké množství odpadu a tahle surovina končí ve spalovnách nebo na skládkách," přiznává Grmolec.
Situaci by mohl zlepšit dokonalejší systém třídění. Pokud by se totiž papíry třídily i podle druhu, jako je tomu například ve Švédsku, našly by v průmyslu mnohem větší využití. Do jaké míry se tedy do budoucna bude v Česku papír recyklovat, záleží výrazně na státní odpadovém hospodářství a vládní recyklační politice.
