U veřejných zakázek už nemusí rozhodovat cena. Nový zákon nebrání korupci, zní kritika
Pravidla pro zadávání veřejných zakázek se mění, od října platí nový zákon. Zadavatelé se nově nemusí řídit jen nejnižší nabídnutou cenou. Ze soutěže navíc můžou vyloučit nespolehlivé uchazeče. Odpůrci zákona jsou ale přesvědčení, že novinka nezabrání korupci.
Se začátkem školního roku měla mít základní škola v Klimkovicích na Ostravsku nové toalety. Jenže stavební firma, která vyhrála ve veřejné soutěži, nakonec nestihla práci dodělat včas.
„Tady je nalepená jedna stěna, i ta kvalita je vidět, že není dobrá. My jsme se těšili, že budou záchody tady luxusní, krásné, nové. Místo toho budeme mít omezené provozní podmínky,“ řekla nedávno ředitelka školy Miroslava Hoňková.
Veřejné zakázky se už nemusí soutěžit jen podle nejnižší ceny. Nový zákon, který platí od října, shrnula Zuzana Švejdová
Zakázku na rekonstrukci vyhrála firma s nejnižší cenovou nabídkou. To by se už nadále nemuselo stávat. Začíná totiž platit nový zákon o zadávání veřejných zakázek.
„Lze předpokládat, že i nadále bude hlavním kritériem cena, nicméně nově mají zadavatelé možnost zadat i více kritérií. Jak řídí kvalitu svých dodavatelů, bezpečnost práce, jak řeší dopady na životní prostřední,“ popsal Jakub Kejval z jedné z poradenských společností.
Zákon přinese například i kompletní odtajnění vlastníků firem, které soutěž vyhrají. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z ANO si od toho slibuje, že soutěže budou víc transparentní.
„Dali jsme tam například jako jedno z protikorupčních opatření rozkrývání vlastnické struktury uchazečů, těch, kteří zvítězí u dané veřejné zakázky,“ vysvětlila.
Změna ceny až o polovinu
Nově se zvyšují i limity pro takzvané vícepráce. Třeba v průběhu stavby může firma změnit cenu jednotlivých položek až o polovinu. To se ale nelíbí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Podle něj toho můžou firmy zneužívat, třeba úmyslnými chybami v projektu. Navýšení limitu podle úřadu může vést k umělému navyšování cen a tedy i ke korupci.
Zákon kritizuje třeba i občanské sdružení Oživení. Nelíbí se mu zavedení poplatku 10 tisíc korun při podání námitek proti vítězi soutěže. Podle sdružení jde o omezování veřejné kontroly.
Na plánované změny ve veřejných soutěžích reagovali letos už také investoři. Od začátku roku do konce letních prázdnin vyhlásili nejvíc tendrů za posledních pět let - celkem 6200, uvádí analytická společnost CEEC Research.
„Veřejní investoři přece jenom ve zvýšené míře ještě vypisovali zakázky podle starého zákona tak, aby je stihli zadat i v tomto roce, protože se obávali, že podle toho nového už by to nestihli zrealizovat,“ uvedl ředitel společnosti Jiří Vacek.
„Vždycky po účinnosti nového zákona, případně novely dochází k určitému poklesu vyhlašovaných výběrových řízení. U těch samotných veřejných investorů jsou ještě obavy s tím, jak je to nové, jak rychle se to do té praxe dostane, co to přinese,“ dodal.
Stát předpokládá, že díky novému zákonu se zrychlí a zjednoduší zadávání veřejných zakázek, které by měly být taky lépe kontrolovatelné.
