Za vodu si lidé připlatí. Rozdíly mezi regiony jsou až dvojnásobné

Vodné a stočné v České republice letos zdraží v průměru o 2 až 2,5 procenta. Ceny zvýší hlavně ty společnosti, které postavily nové kanalizace a čistírny odpadních vod. Průměrně stojí kubík vody 85 korun, mezi jednotlivými regiony ale zůstávají velké rozdíly.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodovodní kohoutek

Vodovodní kohoutek | Foto: Fotobanka stock.xchng, Lance Hancock

Nejdražší voda je v Táboře, kde stojí kubík 106 korun. Naopak nejméně platí lidé v Jaroměři na Náchodsku – 48 korun za kubík.

Rozdíly závisí například na dostupnosti vodních zdrojů nebo na výši investic do oprav a údržby sítí či do výstavby nových.

Obecně platí, že čím více klesá spotřeba vody, tím více rostou ceny. Stoupají totiž náklady. „Je to jednak inflace, potom je značný nárůst cen chemikálií a nerezových náročných technologií,“ vypočítává František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zdražení vodného a stočného je letos mírné, mezi regiony ale zůstávají velké rozdíly

Za posledních 15 let se spotřeba vody snížila skoro o polovinu. Loni dosáhla v průměru 96 litrů na den a osobu. Do toho je započítána i spotřeba firem.

Stát, kterému jde třetina vybraných poplatků, podle Baráka vytváří tlak na růst cen:

„Zaznamenáváme stále větší nároky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kdy vlastní řadu nemovitostí, přes které vedou naše sítě. Tento úřad požaduje stále vyšší a vyšší zpoplatnění věcných břemen.“

„Stejně tak je to v případě poplatku za odpadní vody, stejně tak máme pocit, že si voda, kterou spotřebují všichni obyvatelé České republiky, nezasluhuje, aby byla ve vyšší sazbě daně z přidané hodnoty,“ dodává Barák.

Podzemní i povrchová voda

Tiskový mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Robert Hurt se ale kritice brání.

„Požadovaná cena nesmí být nižší než cena v místě a čas obvyklá. Pokud vzrostou ceny nemovitostí, nemá ÚZSVM jinou možnost, než požadovat vyšší úhradu také za věcná břemena, jinak by porušoval zákon,“ vysvětluje.

„Je potřeba si uvědomit, že jde o okrajovou záležitost, neboť se to týká pouze nově pokládaných sítí. A také je potřeba říci, že zvyšování ceny věcných břemen je proti růstu cen vodného a stočného jen nepatrnou položkou,“ upozorňuje Hurt.

Ceny vodného a stočného v regionech od 1. ledna 2015 | Foto: ČTK

Zhruba polovina pitné vody je povrchová, druhá polovina pak podzemní. Vodárenské firmy platí státu za odběr jednoho kubíku podzemní vody dvě koruny. Povrchovou vodu nakupují vodárny od jednotlivých státních podniků Povodí. Je dražší a její cena se pohybuje od čtyř do devíti korun za metr krychlový.

Podle generálního ředitele Pražských vodovodů a kanalizací Petra Mrkose se ale stát snaží zvýšit cenu podzemní vody.

„Na jednu stranu se snažíme definovat cenu vodného a stočného jako sociálně únosnou, na druhou stranu jsou ze strany státu vytvářeny tlaky na její nárůst právě zvyšováním různých poplatků. Většina vodáren v nějakém mixu používá podzemní vodu. Pokud dojde ke zvýšení poplatků za její čerpání, nutně to povede ke zvýšení ceny vodného,“ říká.

94 procent domácností

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková namítá, že o rozdílu mezi cenami podzemní a povrchové vody se diskutuje už dlouho.

„Cena podzemní a povrchové vody je aktuálně velice odlišná. Do budoucna je určitě třeba situaci výrazně odlišných cen řešit, je to něco, o čem se uvažuje a mluví již deset let. Je to věc zcela veřejná i vzhledem k obecně stoupající ceně vody po celém světě,“ potvrzuje.

„Pokud ovšem vodárenské společnosti zvyšují aktuálně ceny vody, není to rozhodně v návaznosti na změnu legislativy ze strany ministerstva životního prostředí. Na druhou stranu je také ale třeba říci, že odběratelé levnější podzemní vody v cenách vodného, které nastavují právě vodárenské společnosti, tento cenový rozdíl nijak výrazně nepociťují,“ dodává.

Ceny vodného a stočného stoupají v průměru už přes 20 let. Loni to bylo o tři procenta. Na vodovod je napojeno 94 procent domácností.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme