Změna dodavatele energie se většinou nevyplatí, tvrdí výzkum

Stožáry vysokého napěníFoto:  ČEZ

Měnit dodavatele energie se lidem většinou nevyplácí. Vyplývá to z průzkumu společnosti International Business & Research Services. Podle výsledků čtyři pětiny lidí nakonec zaplatí za energie víc peněz, než platili původnímu dodavateli.

Podle analytika společnosti International Business & Research Services Tomáše Horejska změnilo v první polovině letošního roku dodavatele energie poměrně vysoký počet obyvatel. 

„Nového dodavatele elektřiny si zatím letos vybralo 237 026 lidí. Vloni změnilo dodavatele elektrické energie čtvrt milionů domácností. Dodavatele plynu změnilo za prvních šest měsíců letošního 145 844 lidí. Za loňský rok to bylo 84 392 lidí. Jsou to významná čísla, uvážíme-li, že domácností je kolem 4,5 miliónů,“ uvedl Horejsek a dodal: 

„Domácnostem jde zejména o snížení nákladů, Zajímavý je a mechanismus, jak rozhodování o změně funguje. Většinou právě kvůli podomním obchodníkům. Jen mizivé procento lidí vyhledá alternativu osobně.“ 

Z průzkumu vyplývá, že ale 4/5 z nich nakonec zaplatí více než u původního dodavatele, a to v průměru o 547 korun. 

Lidé se bojí říci ne 

Podle Horejska ale není chyba výběru jen na straně spotřebitele. „Zmínění podomní prodejci často mlží a zkreslují informace. Častou praxí je, že například zamlčí aktivační poplatek, kvůli kterému se zdraží služba už v samém úvodu. V průměru to činí až 700 korun. Navíc podomní prodej je hodně agresivní a často na tento styl doplácí hlavně starší generace, která hůře odolává takovému nátlaku,“ zmínil Horejsek. 

Zmíněný fakt potvrzuje i manažerka projektu Abeceda rodinných financí Zuzana Kortusová. 

„Starší generace má opravdu problém říkat ne. Aktivátoři využívají situace, kdy se starší lidé potřebují vypovídat a prvoplánovitě slyší na slevu. Rovněž se lidé často stydí ptát, jelikož by se cítili hloupí. Málo Čechů je také odolných proti reklamě a nejsou zvyklí přijímat odpovědnost za svůj podpis pod smlouvou,“ čekla Kortusová a dodala: 

„Podpis je vždycky závazek. A je třeba si uvědomit, že žijeme v tržním hospodářství a je třeba brát právě podpis vážně. Lidé jsou navíc opravdu důvěřiví a podléhají falešným emocím. Je třeba vzdělávat populaci. Hlavně po finanční stránce.“