Současné nízké úrokové sazby jsou podle mnohých odborníků škodlivé
Nízké úrokové sazby prohlubují nerovnováhu, která už tak v globální ekonomice existuje. Podle včerejšího prohlášení člena vedení Evropské centrální banky Lorenza Bini Smaghi by proto centrální banky neměly sazby, za které půjčují peníze komerčním bankám, držet na současných úrovních příliš dlouho. Ve stejnou chvíli přitom šéf americké centrální banky Ben Bernanke prohlásil, že kvůli pomalému ozdravení ekonomiky Spojených států bude muset FED ještě nějakou dobu podržet úroky blízko nuly. A na trzích se stále hlasitěji spekuluje o tom, že kvůli Řecku bude muset nechat sazby neměnné i centrální banka eurozóny.
Pomalé ozdravení v Americe a problémy Řecka v Evropě nutí centrální bankéře do ekonomiky i nadále pumpovat levné peníze. "Toto pumpování peněz do ekonomiky ale již není tak dramatické, jako v loňském roce. Tento mechanismus přestává být aktuální," říká analytik společnosti X Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Podle Smaghiho nízké úroky zvyšují nerovnováhu ve světové ekonomice a zvyšují pravděpodobnost, že se na trhu objeví bublina. To je pro stabilitu globální ekonomiky nebezpečné.
"Nízké úroky zvyšují nerovnováhu ve světové ekonomice," říká analytik společnosti X Trade Brokers Jaroslav Brychta.
"Pokud připustíme, že politika velmi nízkých úrokových sazeb v letech 2003 až 2005 pomohla a byla hlavním motorem, který nafouknul bublinu na trhu, potom se ptám, jakým způsobem mohou tento problém vyřešit ještě nižší úrokové sazby," souhlasí Brychta.
"V minulosti nafukování bublin pomohla úvěrová expanze, banky masivně půjčovaly peníze soukromému sektoru. To se v současnosti neděje. Velká část nových peněz je v rezervách komerčních bank u centrální banky a druhá podstatná část peněz teče do ekonomiky prostřednictvím úvěrování vlád. Takže pokud skutečně přijdou nějaké problémy, domnívám se, že to bude na vládní úrovni, protože měnová politika je tolik rozvolněná," dodává analytik Jaroslav Brychta.
