Babiš není jediný. Svěřenských fondů jsou v Česku bezmála tři stovky
Andrej Babiš během pátku oznámil, že akcie společností Agrofert a SynBiol vloží do svěřenských fondů. Ty zná česká legislativa od ledna 2014. Za tu dobu jich finanční úřady zaregistrovaly přesně 282. Je to způsob, jak se právně zbavit majetku, ale po čase si ho zase vzít zpět.
„Já jsem se zbavil Agrofertu. Jsem takzvaná osoba obmyšlená. To znamená, že pokud bych odešel z politiky nebo by nastaly okolnosti, že ten zákon by neplatil, tak můžu následně ty akcie získat, ale v této chvíli nejsem akcionář a nebudu mít žádné info o společnosti a žádným způsobem do ni nebudu zasahovat,“ řekl Babiš v České televizi.
Majetku se zbavil kvůli novele zákona o střetu zájmů, která bude vymahatelná už za pět dní. Kdyby se do té doby akcií Agrofertu a Synbiolu nezbavil, nemohly by společnosti, které Babiš stoprocentně vlastnil, žádat o nenárokové dotace, investiční pobídky nebo veřejné zakázky.
„Dosavadní vlastník se zbaví toho vlastnictví, tím, že vloží majetek do svěřenského fondu a určí správce a tento správce je pak povinen ten majetek spravovat, aby ho nezbankrotoval, nerozprodal. Typciký ukázka je, že chcete svým dětem odkázat firmu, ale až po splnění nějakých podmínek, třeba až jim bude 18, až vystudují vysokou školu, až se ožení a budou mít děti,“ řekl děkan fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.
Babišův právník a šéf Agrofertu jsou správci svěřenských fondů, do kterých Babiš převedl své akcie
Číst článek
Vlastník má ze zákona právo jmenovat správce a odvolávat ho. Pravidla si ale může nastavit i jinak, například vytvořením dozorčích orgánů. Tímto způsobem to udělal i vicepremiér Babiš. V obou tříčlenných radách takzvaných protektorů je jeho partnerka Monika. Úkolem rad je schvalování důležitých kroků správců nebo i jejich výměna. Ve světě je tato praxe známá pod pojmem blind trust.
„Základní dohled a funkci tam má jeho správce. Ale ultimativní, ten konečný, protože ten svěřenský soud nemá vlastníka, tak má soud. Soud může na návrh určitých osob odvolat správce nebo dokonce ovlivnit fungování fondu,“ uvedl Bohumil Havel, právník, člen legislativní rady vlády a bývalý člen rekodifikační komise k novému občanskému zákoníku.
Svěřenský správce má povinnost fond registrovat u příslušného finančního úřadu. „Místně příslušným správcem daně pro svěřenské fondy je Finanční úřad pro hlavní město Prahu. V případě, kdy je součástí majetku nemovitost, je místně příslušných ten, v jehož obvodu se nachází. Podle daňového řádu hrozí pokutu až do výše půl milionu korun při nesplnění povinnosti registrace,“ vysvětlila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů ale odhaduje, že jejich počet v praxi je až dvojnásobný. Přesná čísla budou známá až za rok, kdy se budou muset fondy začít evidovat u rejstříkových soudů.
Lex Babiš prošel. Sobotka mě podrazil jako kdysi Zemana, zlobí se ministr financí
Číst článek
Lidé nejčastěji fondy zakládají kvůli rodinným majetkovým vztahům, podnikatelským potřebám a veřejně prospěšným projektům, říká předseda asociace Petr Jakubec. Největší výhodou svěřenských fondů je podle něj jejich větší flexibilita.
„Každý zakladatel si může do budoucna vlastně fungování, vnitřní pravidla toho fondu a účel a obmyšlené osoby i způsob plnění nastavit velmi individuálně podle svých vlastních potřeb a představ,“ uvedl předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec.
Nevýhodnou pak je, že jednou nastavená struktura fondu je v budoucnu už takřka nezměnitelná. Je tedy vše potřeba dobře si dopředu promyslet.
