Intervence centrální banky skončí na začátku dubna, shodují se analytici
Ekonomové odhadují, že Česká národní banka letos kvůli oslabování koruny nakoupila eura už za 900 miliard korun. Právě letošní objem intervencí je dokonce větší než celková suma za období let 2013 až 2016.
Většina analytiků očekává ukončení hned zkraje dubna. Podle hlavního ekonoma ING Banky Jakuba Seidlera by to ale mohlo být ještě dřív. „Já se domnívám, že čistě teoreticky by ČNB ten závazek mohla ukončit i příští týden, protože to bude mít velké měnové jednání. Bude to de facto jenom dva dny před koncem toho termínu, toho daného slibu,“ říká Seidler.
Ve světě navíc není výjimkou, že banka avizovaným slibům nedostojí. To se stalo i v případě švýcarské centrální banky, která kurzový režim zrušila dřív. Podobný scénář nakonec předeslal i prezident Miloš Zeman při nedávné návštěvě Olomouckého kraje. „Ukončení kurzového závazku se očekává v 1. pololetí tohoto roku. A není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme,“ řekl Zeman.
Co se stane s korunou po ukončení závazku, neví zatím ani ekonomové. Spekulanti očekávají, že koruna po ukončení závazku výrazně posílí. Proto teď českou měnu nakupují ve velkém s tím, že na pohybu kurzu následně vydělají.
„S tím posilováním koruny to zas tak horké nebude. Očekávám scénář, kdy při každém posílení koruny začnou investoři a spekulanti vybírat zisky, budou prodávat korunu a vyměňovat ji zpátky do zahraničních měn. Čili každé posílení koruny bude následováno rychlou korekcí,“ řekl hlavní ekonom společnosti Generali Investments Radomír Jáč.
Podle něj je navíc možné, že v prvních dnech po konci intervenčního režimu koruna dokonce oslabí. Přesto ale vesměs většina analytiků odhaduje, že koruna do konce letošního roku posílí. A to až k pětadvaceti korunám za euro.
