Krize větrné energetiky v Polsku. Stavba elektráren se téměř zastavila, vláda sází na uhlí
Provozovatelům větrných elektráren nastaly v Polsku těžké časy. Ještě před dvěma lety se do nich u severních sousedů investovalo po Německu nejvíc v Evropě. Loni se ale jejich výstavba téměř zastavila. Vláda už dala jasně najevo, že chce spoléhat spíše na uhlí.
Přelom přišel s vládou strany Právo a spravedlnost, říká Wojciech Cetnarski, předseda Polského sdružení větrné energetiky. Několik měsíců po volebním vítězství změnila způsob výkupu energie a hlavně prosadila nový zákon.
„Ten blokuje možnost stavby nových větrných farem v Polsku. Zavádí například minimální vzdálenost větrné elektrárny od obydlí, která musí být desetinásobek výšky věže s turbínou, což jsou dva kilometry,“ vysvětluje Cetnarski.
Krize větrné energetiky v Polsku. Stavba elektráren se téměř zastavila, vláda sází na uhlí. Podrobnosti zjišťoval zpravodaj Vít Pohanka
„Je to neopodstatněné, není pro to důvod. Bohatě by stačilo pět set metrů. V praxi to znamená, že v Polsku skoro nenajdete pozemky, na kterých by se větrná elektrárna dala postavit,“ dodává Cetnarski.
Zákon také označil větrné elektrárny jako budovy, což mělo dopad na daně.
„Obce nevědí, jak vypočítat daň z nemovitosti. Je kolem toho obrovský zmatek. Existují větrné elektrárny, které nevydělávají tak jako dřív, mají najednou platit vyšší daň a mohou tedy zbankrotovat. Nedají se kvůli tomu ani připravit nové projekty,“
Polské ministerstvo energetiky se ani přes opakované žádosti nevyjádřilo. Výhrady k nespolehlivosti větrné energie ale měl loni v Sejmu náměstek ministra Andrzej Piotrowski.
„Skoro dvě třetiny roku větrná elektrárna stojí. V takovém období musí energii vygenerovat jiný zdroj. Kdyby se aspoň dalo naplánovat, dalo by se s tím pracovat. Bohužel je to tak, že se větrná elektrárna točí, pak se zastaví a musí se rozběhnout jiný zdroj. Pak se zase větrná elektrárna nečekaně rozběhne a ten jiný zdroj má problém,“ popisoval Piotrowski.
Polská vláda chce spoléhat na uhelné elektrárny
Nový zákon má v každém případě pro investory do větrné energetiky v Polsku téměř katastrofální dopady. „Podle našich výpočtů se loni postavily větrné elektrárny s kapacitou asi 140 až 150 megawattů, rok předtím to bylo 1500 megawattů. Z tohoto údaje je tedy vidět, jaký je to rozdíl,“ upozorňuje předseda Polského sdružení větrné energetiky Cetnarski.
Letos se podle všeho výstavba větrných elektráren prakticky zastaví. Premiérka Beata Szydlová dala před koncem roku jasně najevo, na jaký zdroj energie se chce její vláda dál spoléhat.
„Polské hospodářství nemůže být silné bez polského hornictví. Přiznává to i Evropská komise, která Polsku povolila podporu těžby uhlí, to je obrovský úspěch. Přesvědčili jsme Brusel, že je polské hornictví důležité nejen pro Polsko, ale pro celou Evropu,“ řekla Szydlová.
Uhelné elektrárny vyrábějí v Polsku 90 procent energie. Větrné elektrárny i přes prudký rozvoj v posledních deseti letech dokážou vygenerovat jen čtyři až pět procent elektřiny. Nevypadá to ale, že by současná polská vláda měla zájem tenhle poměr nějak měnit. A jestli ano, tak ve prospěch uhlí.
