Partnerství s Čínou: minus 422 miliard, vývoz klesá a na velké investice se čeká

ANALÝZA. Jako důvod vstřícné politiky vůči Číně a vzniku strategického partnerství mezi oběma zeměmi, o jejichž pokračování - v reakci na setkání některých politiků s dalajlámou - ujistili čtyři ústavní činitelé země, se často skloňuje potřeba rozvíjet byznys. Jenže jaký reálný dopad zatím oteplení v česko-čínských vztazích přineslo? Nijak převratný.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching | Zdroj: Reuters

Pokud jde o vzájemný obchod, faktem je, že význam Číny se zvyšuje. Jenže jak ukazuje statistika, propast mezi velikostí dovozu z Číny a naopak našeho exportu na čínský trh se nijak nezmenšuje. Spíše naopak. Politiky tolik podporovaný vývoz Česka do Číny dosáhl loni hodnoty zhruba pouze 45 miliard korun, zatímco z Číny k nám se dovezlo zboží za 467 miliard korun.

V porovnání s rokem 2013, kdy vláda a prezident ČR Miloš Zeman začali pracovat na strategickém partnerství, se přitom čínský dovoz k nám zvýšil o 50 procent. Náš vývoz přitom za tímto tempem značně pokulhává. Ve stejném období byl jeho růst poloviční, zvýšil se o 21 procent. Na celkovém exportu Česka, který je přitom pro otevřenou tuzemskou ekonomiku klíčový, se navíc Čína stále podílí jen minimálně. Drtivá většina vývozu od nás míří do zemí Evropské unie, na zbytku mířícím mimo EU dělá Čína jen 6 procent.

Ministr Herman: Hrad mi řekl, že za schůzku s dalajlamou nevyznamená mého strýce

Číst článek

Paradoxem navíc je, že letos se tuzemský vývoz do Číny dokonce snížil. Za osm měsíců, tedy do konce srpna, prodali v říši středu čeští exportéři zboží v hodnotě zhruba o deset procent nižší než ve stejném období loni.

O tom, že žádná revoluce v obchodu s Čínou zatím nenastala, potvrzuje i ministr financí Andrej Babiš. „Bilance je stále stejná, tedy dovážíme desetkrát víc, než vyvážíme,” řekl Radiožurnálu. Žádný boom zatím nezaznamenal ani u investic. Ty se domluvily hlavně během jarní návštěvy čínského prezidenta v Praze. Celková hodnota všech memorand o příští spolupráci a investicích se pohybovala kolem 300 miliard korun. „Nevím o tom, jaké vlastně investice se od té doby uskutečnily. Nezaznamenal jsem ani na vládě nějaké žádosti třeba na investiční pobídky pro konkrétní projekty čínských investorů,” říká Babiš.

Závěry se nedají vyvozovat

Jaroslav Tvrdík (ČSSD) | Foto: Štěpán Kotrba

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Radka Špicara se z aktuálního vývoje obchodu či stavu investic ale zatím nedá vyvozovat nějaký definitivní závěr. Politické oteplení má vliv na byznys spíš v dlouhodobém výhledu. „Čísla o poklesu vývozu mě nijak nepřekvapují, hodně to skáče nahoru a dolů bez ohledu na to, jak se politické vztahy vyvíjejí. Efekt zlepšení politických vztahů uvidíme v dlouhodobějším horizontu. Jestli někdo čekal, že zlepšíme politické vztahy a skočíme ve vývozu o 30 procent z roku na rok, tak to byl naivní,“ řekl Radiožurnálu Špicar.

Pokud jde o příliv investic, Svaz průmyslu podle něj zatím vyčkává, nijak skepticky to ale nevidí. „Nezajímají nás ani tak sliby o nějakých příštích dohodách. Jde o to, aby čínští investoři pomohli s rozvojem průmyslu a jeho modernizací. Takže důležitý je například vstup čínského investora do strojírenské firmy Žďas či nákup letadel a další spolupráce v leteckém průmyslu,“ uvedl Špicar.

O příliv větších investic ze zahraničí se stará státní agentura CzechInvest. Podle ní lze říct, že od loňska lze u investic z Číny dojednaných právě přes CzechInvest mluvit o skokovém nárůstu. Předloni šlo o investovanou půlmiliardu korun, loni to bylo 1,15 miliardy. „Objem letošních čínských investic se blíží bezmála dvěma miliardám korun,“ uvedla mluvčí agentury Petra Menclová. CzechInvest nyní navíc jedná s více než deseti možnými investory o potenciálních investicích v hodnotě kolem 20 miliard korun.

Ministr Herman přijal dalajlamu. Chceme udržet vztahy s Čínou, kritizují ho prezident i premiér

Číst článek

„Část je teprve na začátku a samozřejmě ne všechna jednání se vždy podaří dovést ke zdárnému konci,“ upozornila Menclová. Ačkoliv jde o nárůst, v absolutních číslech jsou však tyto investice minimální. Ročně totiž celkem do Česka přiteče kolem 120 miliard korun. Řádově více investují i některé samotné tuzemské podniky. Například investice polostátního ČEZu byly loni zhruba 35 miliard korun.

V investicích vede CEFC

Mimo CzechInvest v tuzemsku zatím zřejmě nejvíc proinvestovala soukromá čínská společnost CEFC. Doposud jde zhruba o 10 miliard korun. Peníze ale většinou putovaly buď na nákupy nemovitostí nebo do převzetí obchodních podílů ve firmách, jako je fotbalový klub Slavia, letecký dopravce Travel Service nebo mediální skupina s firmami Empresa Media. U žádné z nich zatím není známo, že by mohly přinést nějaký významnější nárůst pracovních míst.

V některých případech, jako je vstup CEFC do pivovarů Lobkowicz či převzetí strojírny Žďas, se ale očekává alespoň zvýšení exportu jejich produkce na čínský trh. CEFC také již získala desetinu tuzemské J&T Banky, k dalšímu slíbenému navýšení podílu až na 50 procent ale zatím nedošlo. Firmu zatím prověřuje ČNB, která musí dát s působením v bance souhlas.

Skupina CEFC má také z čínských investorů u nás nejtěsnější vazby na ČSSD či politiky. Ve vedení firmy je Jaroslav Tvrdík, poradce Bohuslava Sobotky coby předsedy ČSSD. Právní služby společnosti pak zařizuje přítel Sobotky Radek Pokorný. Prezident a spolumajitel firmy Jie-Ťien Ming je pak poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Petr Kellner | Foto: ČTK

Právě tento podnikatel, který má mít těsné vazby na čínské politiky, ale minulý měsíc řekl v rozhovoru pro americký časopis Fortune znepokojivá slova. Jak upozornil server Hlidacipes.org, Jie Ťien Ming upozornil, že skupina CEFC má v Česku velké plány jen za určitých okolností: “Musíme přihlížet ke geopolitice. Pokud by jednoho dne šla Česká republika proti Číně, musíme stáhnout zpět naše investice a přehodnotit naši strategii v této zemi.”

Klíčové jsou pro tuzemský byznys každopádně také podmínky pro rozvoj českých investic v Číně. Tam podniká třeba Škoda Auto, která tam chce investovat desítky miliard korun do společného podniku s tamní automobilkou, nebo Home Credit ze skupiny PPF Petra Kellnera. Ten získal v minulosti v Číně ojedinělou licenci na poskytování spotřebitelských půjček. Vlivná skupina PPF už do rozvoje své společnosti na tamním trhu investovala miliardy korun, a jak nedávno oznámila, svůj byznys tam chce zdvojnásobit. Do konce roku 2017 hodlá do rozvoje čínského Home Creditu investovat 23 miliard korun. Logicky tak mají jak PPF, tak i automobilka zájem na dobrých vztazích obou zemí. A jména těchto firem se často skloňují jako jeden z důvodů citlivosti tuzemských politiků na kritiku Číny.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme