Řekům dochází trpělivost s úspornými opatřeními vlády

Protesty v AténáchFoto:  ČTK

Ochota Řeků utáhnout si opasky klesá. Zemi dnes ochromila další generální stávka. Do práce nepřišli zaměstnanci úřadů, učitelé nebo taxikáři, nefunguje ani letecká a hromadná doprava. Odboráři tak protestují proti drastickým úsporným opatřením socialistické vlády.

Řekové se musí smířit se snížením platů a navýšením některých daní nebo věku pro odchod do důchodu. 

Úsporná opatření ještě nedávno velká většina obyvatel podporovala. Podle posledních průzkumů se ale situace mění. 

Běžní občané si myslí, že účet za krizi mají neprávem platit oni sami. 

Mezi protestujícími v centru Athén byla i asi padesátiletá aktivistka odborů. "Vláda nám bere peníze z kapes, místo aby se zaměřila na skutečné zloděje," řekla televizi BBC. 

Skupina radikálních demonstrantů dnes napadla dohlížející policisty. Pořádkové síly musely použít slzný plyn. 

Vláda nemá na výběr 

Premiér Jorgos Papandreu ale potvrdil, že kabinet od úsporných opatření neustoupí. Řekové si celá léta žili nad poměry a jejich zadlužení je obrovské. 

Vláda teď nemá moc na výběr. Pokud své dluhy nesníží, finanční trhy už jí další peníze nepůjčí. To by vedlo až ke státnímu bankrotu Řecka. 

Šéf Řeckého svazu průmyslu Dimitris Daskolopulos nemá pro stávkující žádné pochopení. "Ohrožují schopnost naší země půjčit si potřebné peníze jen přidělávají starosti podnikům, které už tak mají dost problémů," říká Daskolopulos. 

Unie řeší, jak předcházet dalším dluhům 

Zatímco Řekové se potýkají s obřími dluhy, Evropská unie už přemýšlí, co bude dál. Zatím totiž neexistují pravidla pro případ, jako je ten řecký. Dělat nadměrné dluhy se v Unii oficiálně nesmí, ale ve skutečnosti má rozpočtové problémy celá řada zemí. 

Ekonomové Daniel Gros a Thomas Mayer navrhli vznik Evropského měnového fondu. Daniel Gros vysvětluje, proč je jeho vznik nutný: 

"Eurozóna teď může udělat jen velmi málo kromě toho, že dá Řecku peníze. Protože Řekové říkají: když nás necháte padnout a nedáte nám peníze, tak zkolabují finanční trhy a vy za to stejně zaplatíte." 

V případě problémů má Evropský měnový fond zajistit řízený bankrot členské země eurozóny. K němu by ale v ideálním případě vůbec nemělo dojít. Fond by zemi v problémech naordinoval tvrdá úsporná opatření. Nemělo by tedy hrozit, že se stane jen potrubím, ze kterého budou hříšníci čerpat peníze. 

V Česku je zatím ticho 

Taková instituce ovšem nevznikne přes noc. O jejím vytvoření se ale už nahlas mluví v Berlíně nebo Paříži. Za to v Česku je úplné ticho. Upozorňuje na to analytik týdeníku Respekt Jan Macháček: 

"Především by se o tématu mělo vážně diskutovat místo nedůležitých věcí, o kterých se podle mě diskutuje v této zemi především." 

Evropský měnový fond by nás měl zajímat. Eurem totiž budeme jednou platit i my. A o případném vzniku téhle instituce by navíc hlasovala celá Unie, nejenom státy eurozóny.