Řecko musí tvrdě šetřit, odboráři ale proti škrtům stávkují
Řecko zažívá další generální stávku. Odboráři protestují proti úsporným opatřením socialistické vlády, která plánuje nové snižování platů, zvýšení věku pro odchod do důchodu nebo nárůst některých daní. Centrem hlavního města Athény pochodovalo několik tisíc demonstrantů.
Do ulic metropole vyrazili bok po boku učitelé, popeláři, důchodci, stavební dělníci i státní úředníci, kteří se posléze shromáždili před budovou parlamentu. Kolem 200 komunistických aktivistů brzy ráno také dočasně okupovalo Akropoli.
Podle odborníků jsou ale protesty zatím mírné. Účastní se jich míň lidí, než bylo v minulosti obvyklé.
Kabinet chce během tří let ušetřit 30 miliard eur, tedy skoro 800 miliard korun. Paul Thomsen z Mezinárodního měnového fondu říká, že oblastí, kde se dá škrtat, je víc než dost.
„Je potřeba velmi agresivně snížit počet pracujících ve veřejném sektoru. Ten je prostě příliš velký,“ zdůraznil Thomsen.
Pod podmínkou tvrdých škrtů slíbily země eurozóny a Mezinárodní měnový fond Řecku záchranné půjčky. Světové finanční trhy si ale i tak nejsou jisté, jestli se vládě podaří všechny úspory prosadit.
I Daniel Gros, bruselský ekonom a jeden z největších světových odborníků na situaci v eurozóně, v rozhovoru pro Radiožurnál zdůraznil, že prosazení je nutnou podmínkou pro řeckou záchranu.
“Je to dohoda mezi řeckou vládou a jejími věřiteli. Stále musíme čekat, co na ni řeknou běžní lidé a odbory, jestli se vládě podaří škrty prosadit,“ uvedl Gros.
Evropa zdůrazňuje, že na mezinárodní pomoci Řecku vlastně nakonec vydělá, němečtí voliči nebo třeba slovenský premiér Robert Fico ale půjčky Řekům tvrdě kritizují.
Pravdou zůstává, že evropské banky mají miliardy v řeckých dluhopisech, a pokud by nastal státní bankrot Řecka, tak o peníze přijdou a evropský daňový poplatník bude muset tyto banky sanovat.
