EU má ochránit před rozšířením řecké krize 500 miliard eur
Záchranný balík s 500 miliardami eur má obnovit důvěru trhů v Evropskou měnu. Opatření nachystané pro případ, že se po Řecku dostanou pod tlak trhů další země eurozóny, schválili na mimořádné schůzce v Bruselu ministři financí sedmadvacítky.
Na slova španělské ministryně financí Eleny Salgado, že se s kolegy z celé Unie dohodli založit celoevropský stabilizační mechanismus, se čekalo plných 11 hodin.
Důvěru k euru má obnovit příslib půjček ve výši 500 miliard eur. Mohly by je dostat ty země eurozóny, které se podobně jako Řecko dostanou pod tlak finančních trhů.
Samy státy euroskupiny slibují poskytnout 440 miliard formou dvoustranných půjček. Ovšem jen v případě, že se některý z nich opravdu dostane do finanční tísně.
Dalších 60 miliard se má přidat z přebytků unijních rozpočtů, které by se za normálních okolností mohly použít na jiné účely.
Jako o potenciálních příjemcích pomoci se mluvilo o Španělsku a Portugalsku. Ty také závazně slíbily provést další úsporná opatření ke snížení svých rozpočtových schodků.
Česka se záchranná operace výrazně nedotkne
Sice unavení, ale spokojení odcházeli z jednání Britové a další zástupci dalších zemí mimo eurozónu. Ty neponesou prakticky žádnou tíhu záchranného balíku.
„Toto je záležitostí zemí eurozóny, takže v tomto smyslu na českou republiku nepřecházejí žádné závazky,“ řekl po jednání český ministr financí Eduard Janota.
Z jednacího maratónu ale podle něj vyplynulo ponaučení i pro nás. „Základní zpráva do Česka by měla být ta, že bychom neměli připustit situaci ve veřejných financích, že se pak o nich jedná někde na úrovni měnového fondu nebo jiných států, protože opatření, který tyto země pak budou muset přijmout, jsou přijímána pod tlakem a pod určitým diktátem. V tomto smyslu by toto mělo být pro naše politiky velmi poučné a doufám, že si z toho vezmou příklad,“ podotkl Janota.
Varoval ale také, že pokud bude řecká krize pokračovat, Česko zaplatí za půjčky, které budou výše úročeny, pět miliard korun navíc. „V okamžiku, kdy trhy nemají obecně důvěru v evropské ekonomiky, tak se zvyšuje riziková prémie a státy si musí půjčovat za více,“ řekl rektor vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma.
Na čerpání možná nedojde
Teď se jen čeká, jak se k sice obrovskému, ale stále jen slibu postaví finanční trhy. „Příslib pomoci Řecku vždy pomáhá. Jakmile se silné ekonomiky zaručí, že ze státních rozpočtů budou řešit dluhy firem nebo států, tak je na trhy vždy krátkodobě vrácena důvěra. Otázka ovšem zůstává, na jak dlouho,“ podotkl Šíma.
Kroky, které by měly Řecku pomoci, se podle něj nakonec podaří politikům naplnit. „Politikům nic jiného nezbývá. Oni se rozhodli, že budou řecké vládě půjčovat za méně než trhy,“ řekl Šíma. To ale zřejmě není dlouhodobě udržitelné. Proto vidí Šíma jedinou naději v tom, že zadlužené země zreformují své hospodaření.
Podle bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Ivana Pilipa ale možná na čerpání z evropského stabilizační mechanismu ale ani nedojde. „Domnívám, že tím, že rozhodnutí o pomoci vzniklo, snižuje pravděpodobnost, že dojde k čerpání tohoto fondu. Pokud ano, tak tlaky na jednotlivé země budou nižší, protože trhy budou vědět, že země mají možnost z fondu čerpat,“ řekl Filip.