Řecko má dostat od eurozóny další část půjčky
Eurozóna dnes pravděpodobně schválí výplatu druhé části záchranné půjčky Řecku. Ministři financí zemí platících eurem mají rozhodnout o úvěru ve výši 9 miliard z celkového 110 miliardového balíku.
Srpnová mise zástupců Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise zhodnotila zavádění reforem v Řecku jako dobrý start.
Atény tedy mohou dostat půjčku dalších 9 miliard na splácení svých dřívějších úvěrů. Šest a půl miliardy dají dohromady státy euroskupiny a dva a půl miliardy Mezinárodní měnový fond.
Na půjčce se nebude podílet Slovensko, jehož parlament to 11. srpna odmítl. Ministr Ivan Mikloš tedy bude muset kolegům z eurozóny slovenský postoj hodně vysvětlovat. Ministři budou jednat o tom, jak nahradí chybějících 816 milionů eur, tedy slovenský podíl na půjčce.
Podzim bude lakmusovým papírkem, říká Zahradník
Pokud by byla půjčka Řecku schválena, očekává se výraznější reakce finančních trhů
„Nadcházející podzim má být jakýmsi lakmusovým papírkem důvěry. Nejenom Řecko ale i ostatní problémové státy vystoupí s testem vůči finančním trhům ohledně dalších emisí státních dluhopisů. Na sklonku jara a v průběhu léta některé z těch zemí uspěly. Dokonce Řecko, Španělsko a Portugalsko byly schopny financovat se levněji než v případě podmínek záchranné pomoci. Očekávám, že reakce finančních trhů bude pozitivní,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Například podle agentury Bloomberg ale Řecko není solventní a po odeznění programu podpory po dvou až třech letech může znovu čelit riziku bankrotu či restrukturalizace dluhu.
„Tohle riziko existuje vždy. Řecko se samo velmi problematicky do procesu záchranných opatření zapojovalo. Že země zase poleví, se určitě může stát. Pokud se to ale nezkusí, nebyl by to podle mě správný pokus,“ myslí si analytik.
Důležitou otázkou pro ministry také bude, kdo a jak bude disciplínu Řecka kontrolovat.
„Komisař Oli Rehn navrhuje zásadně zaktivizovat právě kontrolně penalizující systém, který sice dosud na papíře existoval, ale nikdo se jím neřídil. Solventnost by měla být vedle finančních trhů kontrolována novými navrhovanými institucemi,“ vysvětlil Zahradník.
Schválení tří celoevropských regulačních orgánů, z nichž jeden má dohlížet na bankovní sektor, druhý na pojišťovnický sektor a třetí na samotné finanční trhy, je však podle některých kritiků další krok k ekonomické integraci unie.
Pravomoci celoevropských dohledových orgánů kritizovala Česká republika nebo Velká Británie, kterým vadí že by dohledové orgány mohly zasahovat do chodu státních institucí. Státy by se ale mohly odvolat, pokud by rozhodnutí mělo vliv na národní rozpočty.
„To je tradiční postoj ohledně možné ztráty národní identity. Když ale národní dozorní orgány v minulých letech selhaly, je zapotřebí se alespoň pokusit o nějaký panevropský dozorný orgán. Neříkám, že je samospasitelný, ale za pokus to podle mě stojí,“ dodal Zahradník.
