Lídři řeckých politických stran se dohodli na úsporách

Řecký premiér Lukas Papadimos a lídři koaličních stranFoto:  Reuters

Lídři hlavních politických stran v Řecku se dohodli na souboru nových úsporných opatření. Potvrdil to šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Rozpočtové škrty si klade jako podmínku další pomoci Řecku Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.

Nový úvěr až 130 miliard eur, tedy zhruba 3,2 bilionu korun, má odvrátit bankrot, který zemi hrozí zhruba v polovině března. 

Uzavření dohody na řecké politické scéně bylo nutné ještě před schůzkou ministrů financí eurozóny, která se bude večer konat v Bruselu. 

"Mohlo by se stát, že ministrům bude stačit dohoda hlavních politických stran na úsporných opatřeních. Pro ostatní země eurozóny by to měla být záruka, že rozpočtové škrty schválí i parlament. Pak by mohlo Řecko počítat s nastartováním druhého záchranného programu," říká zpravodaj Českého rozhlasu při unijních institucích Pavel Novák.
 

"Jde ale o to, jestli dohoda řeckých politických stran opravdu plní všechny stanovené požadavky. K uvolnění záchranného programu zbývá ještě uzavřít dohodu se soukromými věřiteli o odmazání asi 70 procent jejich pohledávek a na té se zatím ještě stále pracuje," dodává Novák. 

„Nakonec se ukázalo, že nátlak z Berlína a z Bruselu je silnější, než politické hry konzervativců a socialistů. Konzervativci nakonec ustoupili s tím, že naopak zachránili jiné věci,“ uvádí spolupracovnice Radiožurnálu v Řecku Soňa Dorňáková Stamu. 

„Dohoda obsahuje snížení základních platů až o 22 procent, zmrazení platů na tři roky, zrušení neomezené pracovní smlouvy, snížení platů mladým do 25 let o dalších 10 procent, zrušení různých bonusů, omezení vojenských výdajů, už v letošním roce má být propouštěno 15 000 státních zaměstnanců. Důchody nicméně zůstanou a 300 milionů eur se bude muset najít jinde. Zatím se spekuluje o tom, že by to mělo být v obraně,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavla Smetanová. 

Řeky čeká také snížení důchodů. „Jedná se o patnáctiprocentní snížení penzijního připojištění. To je asi dvacetiprocentní částka z důchodu. Toto snížení podle odborníků způsobí krach pojišťoven,“ pokračuje Dorňáková Stamu. 

Čtěte také: Juncker: Schválení druhého záchranného programu pro Řecko se dnes nečeká

Odbory už předtím, než byla dohoda oznámena, řekly, že uspořádají další dvoudenní stávku. 

„Řecký národ je pobouřen, jejich životní úroveň se snižuje za hranice jejich možností. Většina lidí, se kterými hovořím, sice nemá žádný nápad, jak jinak to udělat, ale absolutně nesouhlasí s těmi drastickými škrty,“ dodává Smetanová. 

„Pro lidi jsou to samozřejmě obrovské šoky, když již třetím rokem ztrácejí 40 procent z vlastních příjmů. Největší dopad to má na nejslabší vrstvy, důchodce. Velká nezaměstnanost je také mezi mladými. Lidé si nicméně uvědomují, že větší zlo by byl odchod směrem k drachmě, což by znamenalo zbídačení celé společnosti,“ vysvětluje Dorňáková Stamu. 

Bude pomoc stačit? 

V Bruselu právě teď o dalším postupu jednají ministři financí států platících eurem, i když definitivně prý dnes ještě další půjčku Řecku neschválí. 

„Řecko je již v takzvané dluhové pasti, tedy čím víc se bude spořit, tím víc bude podvazovat svůj hospodářský růst. Tím hůře se mu budou splácet dluhy. Na druhou stranu Řecku jiná cesta, než úspory v kombinaci s reformami, které by liberalizovaly trh práce, nezbývá. Řekové se musejí smířit s tím, že ta cesta bude bolestivá a v nejbližších dvou, třech letech bude ta cesta směrem dolů, hospodářský růst se bude snižovat. Někdy v roce 2014, 2015 by se měla ekonomika obrátit na vzestupnou dráhu,“ říká ekonom České spořitelny Jan Jedlička. 

Podle něj nabývá na síle čím dál více názor, že by se do toho ‚mělo říznout‘ a nechat Řecko svému osudu, přiznat si, že Řecko je již skutečně v takových problémech, že žádná pomoc zvenčí, pokud by netrvala 10, 15 let, nepomůže: 

„Nedivil bych se, kdyby tento názor, tedy nechat Řecko zbankrotovat, případně mu dovolit opustit eurozónu, stále sílil.“ 

„Domnívám se, že dohody nad druhým záchranným balíčkem bude dosaženo. Radikální krok odchodu Řecka z eurozóny není v následujících měsících na pořadu dne. Ale ve třetím kvartálu, pokud ani tento druhý záchranný balíček nezabere, potom bych tento scénář nevylučoval,“ uzavírá Jedlička.