Některé ruské firmy mají kvůli sankcím potíže se splácením úvěrů českým bankám
České banky řeší, jak se vyhnout problémům, které jim můžou způsobit ruské podniky. Některé z nich si vzaly od zdejších bank půjčky, ale kvůli dopadům protiruských sankcí a slabému rublu nejsou schopné je splácet. Zachránit miliardové částky se snaží i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
Řada velkých ruských podniků si vzala půjčky na své projekty od českých bank. Takové projekty obecně vypadají například tak, že ruská firma postaví továrnu, do které pak zdejší společnosti dodají technologie. Na výstavbu jim z části půjčí právě české bankovní domy.
Půjčky banky schválily ještě před tím, než Evropská unie zavedla proti Rusku sankce. Kvůli aktuálně slabší ekonomice a hlavně rublu se ruské podniky dostávají do potíží a některé nejsou schopné včas splácet.
Potvrzuje to i mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Hana Hikelová: „K propadu rublu sankce výrazně přispěly. To je teď hlavní problém nejen českých bank, ale samozřejmě potažmo i EGAPu, protože většinu projektů, které v Rusku máme, naši ruští partneři nesplácejí v rublech, ale v tvrdé měně. To znamená, že tam se ty problémy začaly objevovat.“
Riziko pro EGAP
Podle Lidových novin nezvládají Rusové splácet úvěry až za 10 miliard korun. Exportní garanční a pojišťovací společnost chce teď zabránit hrozbě pojistných událostí.
V případě neschopnosti ruských firem splácet bude muset zdejším bankám vyplatit pojistné plnění. Jedná s bankovními domy a u některých případů změní dobu splácení. Nejčastěji tak, aby ruské podniky splácely půjčku déle. První roky menší částku, zbylé už naopak vyšší sumu.
Prominutí splátek ale podle Hany Hikelové nepřipadá v úvahu. „Není možné, abychom řekli: dobře, máte problémy s kurzem rublu, dvě čtvrtletní splátky platit nebudete. Snažíme se tomu zamezit restrukturalizacemi obchodních případů. Teď jsou hotové dvě restrukturalizace. Počítáme s tím, že začátkem příštího roku to bude určitě více než deset dalších restrukturalizací, kde už víme, že to bude nevyhnutelné,“ říká Hikelová.
Banky informace o klientech a konkrétních projektech nezveřejňují. Podle odborníků je však možné, že na projekty ruským firmám mohly půjčit téměř všechny velké bankovní domy na zdejším trhu. Mezi ruskými dlužníky je podle Lidových novin třeba výrobce železničních vagonů Ural Vagon Zavod.
Rusko odhaduje roční ztráty způsobené sankcemi až na 40 miliard dolarů, tedy skoro 900 miliard korun.
Pro EGAP je Rusko nejvýznamnějším trhem, momentálně je tamní pojistná angažovanost 56 miliard korun, což je zhruba čtvrtina celkové angažovanosti. S odstupem následují Ázerbájdžán a Turecko.
