Niedermayer odhaduje: ECB státní dluhopisy kupovat nebude
Investoři před dnešním zasedáním vedení Evropské centrální banky (ECB) požadují, aby ECB vystavila stopku pokračující dluhové krizi. Vedení centrální banky by si podle názoru trhu mělo rozmyslet postupné přiškrcování penězovodů, kterými do problémy stíhaných evropských komerčních bank pumpuje likviditu. A navíc by mělo navýšit objem vykupovaných dluhopisů.
Jak v této souvislosti připomíná agentura Bloomberg, Evropská centrální banka už jednou podobná přání nevyslyšela – a pak byla donucena ustoupit.
„Bankéři chtějí, aby centrální banka ve větší míře kupovala státní dluhopisy, hlavně státní dluhopisy problémových zemí, a to zejména proto, aby je oni mohli s relativně malou ztrátou prodat,“ interpretuje na Rádiu Česko ředitel konzultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer požadavek finančního sektoru
„Myslím si, že podpora ze strany ECB je velká, ale nákupu státních dluhopisů se nedočkáme,“ odhaduje.
Dodává, že Evropská centrální banka nikdy nechce nic dělat pod politickým tlakem ani pod tlakem finanční komunity. Už teď podle něj masivně podporuje finanční trh v problémových zemích a tím snižuje tlak na tu krizi.
„Zachází velmi daleko tím, že na sebe bere stále horší aktiva. Podpora ze strany ECB je enormní,“ hodnotí Niedermyer.
Proti vývoji centrálního bankovnictví
Bývalý člen bankovní rady České národní banky upozorňuje, že se v současnosti volá se po tom, aby se z centrálních bank stali nejen vypůjčovatelé poslední instance pro problémové komerční banky, ale také nákupčí poslední instance pro dluhopisy státu.
„Toto je koncept, který jde proti všemu, co se v posledních dekádách v centrálním bankovnictví vytvořilo, protože centrální banky byly postavené na tom, že jejich rolí není financovat státní dluhy,“ upozorňuje Luděk Niedermayer.
Financování státních dluhů centrálními bankami považuje za velmi dikutabilní. Podle něj se to v minulosti mnohokrát vymstilo.
Na otázku, zda není Evropská centrální banka například oproti americkému FEDu nebo Národní bance Anglie příliš pasivní, Niedermayer uvádí, že je ECB opatrná ze dvou důvodů:
„Ten první je, že ne všechny banky by potřebovaly takovou pomoc od Evropské centrální banky. Logicky by to byly ty země, kterým hrozí krize. Kdyby se pak s těmi zeměmi něco stalo, Evropská centrální banka by utrpěla ztrátu, která by se musela rozdělit vůči všem členům eurozóny, což by bylo politicky komplikované.“
„Druhá věc je otázka, jestli je toto správná cesta pro Evropskou centrální banku, která je genetickým dědicem německé Bundesbanky. Pro ní je takovéto přemýšlení velmi komplikované, zejména pro německé reprezentanty je nemožné,“ doplňuje ředitel konzultingu společnosti Deloitte.
Legislativní rámec
Roli hraje také evropská legislativa, ale i zákony jednotlivých členských států. Řada lidí v ECB se už teď domnívá, že to, co dělá, je na hraně zákona.
„Všímejte si toho, že centrální banky nikdy nehovoří o tom, že by pomáhaly vládám financovat dluhy. Vždycky mluví o tom, že zlepšují fungovaní finančního trhu nebo v případě FEDu se snaží stlačit dlouhodobé úrokové sazby,“ upozorňuje Luděk Niedsermayer a dodává:
„I když podle mého názoru většina té operace je fakticky v tom, že se snaží pomoci vládám s financováním dluhy. Kdyby na tohle centrální bankéři přistoupili, tam mám pocit, že většina centrálních bank se dostane za hranici toho, co jí legislativa dovoluje.“
Rada Evropská centrální banka zasedá dopoledne, výstupy z jednání se očekávají kolem 14. hodiny.
