Principy západní ekonomiky se mohou zhroutit, varují odborníci

Stávky, které v posledních týdnech zažívá postupně téměř celá Evropská unie, budou spojeny s velkými finančními ztrátami. Odboráři nicméně akce plánují kvůli obavám, že to budou řadoví zaměstnanci, kdo na ekonomickou krizi nejvíce doplatí. To zvyšuje sociální napětí a podle některých expertů může vést až k celospolečenské krizi. Zhroutit se podle některých může i samotný princip kapitalistické ekonomiky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finanční krize

Finanční krize

„Záleží na tom, kdo stávkuje a v jaké době. Když slyšíme, že stávkují velké letecké společnosti, tak částky šplhají do desítek milionů. Když budou stávkovat zaměstnanci veřejné správy, tak jako by se to nepoznalo, i když škody budou také. V každém případě je to spojeno se ztrátami,“ podotkl profesor Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lubomír Mlčoch.

Přehrát

00:00 / 00:00

eko další.mp3

Podle něj se jedná o významný fenomén. „Souvisí to s důvody, proč krize vznikla a také se způsoby jejího řešení. Pokud řadový zaměstnanec dochází k tomu, že jeho daně jsou dobře spočitatelné a kontrolovatelné, zatímco v jiných kategoriích tomu tak není a denně čte o velkých daňových únicích, tak začíná mít pocit, že ti, kdo mají podíl na vzniku krize, se nakonec odmítají podílet na nesení důsledků,“ podotkl Mlčoch.

Společnost zájmových skupin

Postavení politiků je nicméně podle něj nezáviděníhodné. „Žijeme ve společnosti zájmových skupin a ve společnosti, kde to došlo už tak daleko, že se uplatňuje potenciál vydírání a hraje se o morální hazard,“ poznamenal Mlčoch. Podle něj tak mohou mít na politiky největší vliv právě ti, kteří hrozí stávkami a mají největší potenciál vydírání.

Někteří experti varují, že Evropě a Americe hrozí v nedaleké budoucnosti dokonce velké sociální nepokoje. V rozhovoru pro Rádio Česko to v srpnu řekl i uznávaný komentátor Financial Times John Kay. „Domnívám se, že kultura konzumní společnosti vychovala spotřebitele k návykové spotřebě. Zřejmě tlak globální soutěže bude znamenat, že se problémy budou opakovat,“ poznamenal profesor Institutu ekonomických studií.

Rozpor je podle něj hlavně v tom, že kapitalistická ekonomika potřebuje ke svému růstu efektivní poptávku, která se zvyšuje. „V okamžiku, kdy dochází k restrikcím, tak to jde proti hlavnímu motivu této ekonomiky. Norbert Blüm, bývalý ministr práce a sociálních věcí Německa, řekl, že v globální ekonomice došlo k rozvodu mezi prací a kapitálem. A já nevidím nějakou budoucnost, v níž by se mohl dostavit opakovaný sňatek. A v tom je to nebezpečné,“ uzavřel Mlčoch.

Tomáš Pavlíček, Roman Chlupatý, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme