Financování státního dluhu se začíná prodražovat už i Německu. Úroky z německých dluhopisů v posledních dnech výrazně stouply. Právě nárůst úroků přitom letos donutil Řecko a Irsko požádat o mezinárodní pomoc.

15:45 9. prosince 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Německo stále platí za nejdůvěryhodnější zemi Evropy a v porovnání s ostatními státy získává půjčky na trzích velmi levně. Úroky z jeho desetiletých dluhopisů se ale i tak dostaly až ke třem procentům.

Trhy totiž berou v úvahu možnost, že Němci budou muset zachraňovat stále víc zemí eurozóny. Jejich banky navíc investovaly desítky miliard v Irsku, Řecku nebo Španělsku. To vše by mohlo v budoucnu tvrdě zatížit německý státní rozpočet.Podle Ondřeje Housky ze zahraniční redakce se trhy ptají, kdo zachrání ty, kteří teď lijí miliardy na pomoc ostatním.

„Pokud to takhle půjde dál a po Irsku požádá o pomoc možná i Portugalsko a Španělsko, tak to bude pro Německo znamenat závazky v objemu desítek miliard eur,“ varuje Houska.

Německé banky navíc investovaly další desítky miliard eur do irských, řeckých, portugalských a španělských bank.

„Pro německý státní rozpočet jsou to potenciálně obrovské závazky, které by mohly Němce stáhnout ke dnu, takže i proto se teď Německo dostává pod tlak trhů,“ vysvětluje Houska.

Společný evropský dluhopis Němci odmítají

Někteří lidé požadují, aby Evropa vydávala společný dluhopis, aby tak předluženým zemím ulehčila.

Němci to jednoznačně odmítají, což potvrdil významný německý ekonom Martin Hellwig. „Jenom by to posílilo představu, že je tady bohatý strýček, který to za nás zaplatí.“

Podle Němců je recept jediný. Všichni musí tvrdě šetřit. O nekončící dluhové krizi mají evropští lídři jednat příští týden v Bruselu.

„Možná se bude diskutovat o inovativních nápadech na společný evropský dluhopis. Určitě se najdou tací, kteří budou požadovat navýšení evropského záchranného mechanismu, ve kterém je teď 750 miliard eur,“ domnívá se zahraniční redaktor Radiožurnálu Ondřej Houska.

Podle něj se dá očekávat, že se prosadí návrh kancléřky Angely Merkelové, podle které by mělo být po roce 2013 možné, aby předlužené země řízeně zbankrotovaly, a aby se na těch ztrátách podíleli i soukromí investoři, aby všechno neplatili jen daňoví poplatníci.

Igor Maňour, Ondřej Houska, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít